<<< Literární doupě
Literární doupě

Raymond Chandler

OPONA

kompletní kniha (e-book)

 

Raymond Roussel - Foucault Michel
 
 
cena původní: 198 Kč
cena: 176 Kč
Raymond Roussel - Foucault Michel
Hluboký spánek - Chandler Raymond
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 319 Kč
Hluboký spánek - Chandler Raymond
Modrá dahlia - Chandler Raymond
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 248 Kč
Modrá dahlia - Chandler Raymond

 

    1   >

 

 

(1)

Poprvé jsem spatřil Larryho Batzela, když seděl opilý venku před Sardim v postarším rolls-royci. Byla s ním vysoká blondýnka s očima, na jaké člověk nezapomíná. Tak dlouho jsme spolu do něho hučeli, až se odsunul od volantu, takže mohla převzít řízení.

Když jsem ho spatřil podruhé, neměl ani rolls-royce, ani blondýnku, ani práci u filmu. Jediné, co měl, byla třesavka a oblek, který volal po žehličce. Ale upamatoval se na mě. Patřil už k takové sortě opilců.

Zaplatil jsem za něj tolik pitiva, aby ho to zase postavilo na nohy, a dal mu polovinu svých cigaret. Od té doby jsem ho vídal čas od času "mezi filmováním" a začal mu půjčovat peníze. Ani nevím proč. Byl to vysoký, hezký frajer s kravskýma očima, v nichž bylo něco nevinného a poctivého. Něco, čeho se mi v mé branži zrovna příliš nedostává.

Komické bylo, že před zrušením prohibice pašoval lihoviny pro jeden pěkně ostrý gang. U filmu to nedotáhl nijak daleko a za nějaký čas mi zmizel z očí.

Pak jsem jednoho dne zčistajasna dostal šek na všechno, co mi dlužil, a zprávu, že pracuje u stolů – hráčských, ne jídelních – v "Dardanella Clubu" a abych tam za ním přišel. Bylo mi jasné, že se opět octl na šikmé ploše.

Nevyhledal jsem ho, ale různými cestičkami jsem si zjistil, že ten podnik patří Joeovi Mesarveyovi a že Joe Mesarvey je ženatý s tou okatou blondýnkou, co tehdy seděla s Larrym Batzelem v rolls-royci. Vzdor tomu jsem se tam nevypravil.

Pak jednou časně zrána stála mezi mnou a okny u postele nejasná postava. Rolety byly stažené. To mě asi probudilo. Postava byla mohutná a měla pistoli.

Překulil jsem se a promnul si oči. "No dobře," řekl jsem otráveně. "V kalhotách mám dvanáct očí a mé náramkové hodinky stály dvacet sedm padesát. Za ty nic nedostanete."

Postava přistoupila k oknu, povytáhla roletu o pět centimetrů a vyhlédla dolů na ulici. Když se obrátila, viděl jsem, že je to Larry Batzel.

Měl ztrhanou, unavenou tvář a potřeboval oholit. Byl ještě ve smokingu a tmavém dvouřadovém svrchníku se zvadlou růžičkou v klopě. Posadil se, chvilku podržel pistoli na koleně a pak ji odložil, svraštiv zmateně čelo, jako by nechápal, jak se mu octla v ruce. "Odvezeš mě do Berdoo," řekl. "Musím zmizet z města. Jdou po mně."

"Milerád," řekl jsem. "Co se stalo?"

Posadil jsem se, nahmatal chodidly koberec a zapálil si cigaretu. Bylo krátce po půl šesté.

"Otevřel jsem si zámek kouskem celuloidu," řekl. "Taky by sis někdy měl zastrčit bezpečnostní závoru. Nevěděl jsem nabeton, který kvartýr je tvůj, a nechtěl jsem vyburcovat celý barák."

"Řiď se příště podle schránek na dopisy," poradil jsem mu. "Tak spusť. Nejsi snad opilý, či jo?"

"Rád bych, ale napřed musím odsud vypadnout. Mám prostě nervy v kýblu. Už nejsem takový pašák jako kdysi. Jistě jsi četl o tom, že zmizel O'Mara."

"Jo."

"Přesto mě vyslechni. Když si budu moct ulevit, aspoň se nesložím. Nevěřím, že mě sem někdo sledoval."

"Jedna sklenka nikomu z nás neublíží," usoudil jsem. "Tam na stole je skotská."

Rychle nalil dvě sklenice a jednu mi podal. Vzal jsem si župan a trepky. Při pití mu drkotaly zuby o sklo. Odložil prázdnou sklenici a pevně stiskl ruce. "Duda O'Maru jsem kdysi celkem dobře znával. Vozili jsme spolu kořalku z Hueneme Pointu. Dokonce jsme byli zamilovaní do stejné dívky – Mony. Ta je teď provdaná za Joea Mesarveye. Dud se oženil s pěti milióny dolary. Vzal si tu hubenou rozvedenou dceru generála Dadea Winslowa."

"To všechno vím."

"Jo. Poslouchej dál. Sbalila ho v putyce asi tak jako našinec sebere z kavárenského stolu tác. Jenže tenhle život mu nevyhovoval. Hádám, že se scházel s Monou. Domákl se, že Joe Mesarvey a Lash Yeager kšeftujou bokem s ukradenými auťáky. Odpráskli ho."

"Houby odpráskli," řekl jsem. "Dej si ještě jednu."

"Ne. Jen poslouchej. Jsou tu ještě dvě věci. Tu noc, co se za O'Marou spustila opona – ne, tu noc, co to stálo v novinách – , zmizela taky Mona Mesarveyová. Jenže ona nezmizela. Ukryli ji v nějaké boudě za pomerančovými plantážemi asi tři kilometry za Realitem. Hned vedle autosprávkárny jakéhosi Arta Hucka, která slouží jako úschovna těch kradených auťáků. To jsem vy koumal. Sledoval jsem Joea až tam."

"Proč ses do toho pletl?" zeptal jsem se.

"Mám ji pořád rád. To všechno ti povídám proto, že ses kdysi ke mně moc slušně zachoval. Až odsud zmizím, třeba ti to bude k něčemu dobré. Ukryli ji tam, aby to vypadalo, že zdrhla s Dudem. Policajti pochopitelně nebyli tak přitroublí, aby si po jejím zmizení nevzali Joea na paškál. Ale Monu nenašli. Mají svůj systém, jak hledat nezvěstné, a toho se drží."

Vstal, znovu přistoupil k oknu a vyhlédl škvírou vedle rolety. "Dole je modrý sedan. Připadá mi, že už jsem ho jednou viděl. Ale třeba se pletu. Takových je spousta."

Opět si sedl. Mlčel jsem.

"Je to za Realitem na první okresní silnici, vedoucí z Foothill Avenue na sever. Nemůžeš to minout. Autosprávkárna a baráček tam stojí úplně o samotě. Trochu výš je stará fabrika na kyanid. To všechno ti povídám..."

"To bychom měli věc číslo jedna. Co je věc číslo dvě?"

"Před dvěma týdny zdrhl grázl, který vozil Lashe Yeagera, a odklidil se na Východ. Půjčil jsem mu padesát očí. Neměl ani findu. Řekl mi, že tu noc, co zmizel Dud O'Mara, byl Yeager ve Winslowově rezidenci."

Zažíral jsem na něho. "To je zajímavé, Larry. Ale kvůli tomu se ještě nemusíme stavět na hlavu. Koneckonců, od čeho máme policii?"

"Jo. A ještě něco. Včera večer jsem se opil a vyklopil Yeagerovi, co vím. Pak jsem dal v ,Dardanella Clubu' výpověď. A když jsem se vracel domů, někdo tam po mně na ulici střelil. Od té chvíle se skrývám. Odvezeš mě do Berdoo?"

Vstal jsem. Byl květen, ale mě zamrazilo. I Larryho zřejmě mrazilo, protože měl na sobě svrchník.

"Samozřejmě," ujistil jsem ho. "Jenom nepospíchej. Čím později, tím to bude bezpečnější. Dej si ještě jednu skleničku. Vždyť vlastně ani nevíš, jestli O'Maru odbouchli."

"Jestli se domákl o tom jejich kšeftu s ukradenými auťáky, a dokonce se scházel s Monou Mesarveyovou, tak jim nezbývalo než ho odprásknout. Jinak by se ho nezbavili."

Vstal jsem a šel ke koupelně. Larry přistoupil zase k oknu. "Pořád tam stojí," prohodil přes rameno. "Můžeš jednu slíznout, jestli pojedeš se mnou."

"To bych nerad."

"Jsi dobrý kámoš, Carmady. Bude pršet. K smrti nerad bych měl pohřeb za deště. A ty?"

"Moc žvaníš," řekl jsem a vešel do koupelny. To bylo naposledy, co jsem s ním mluvil.

 

    1   >

 

 

 

[Listovat]

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle

TOPlist