<<< Literární doupě
Literární doupě

Raymond Chandler

ŠPANĚLSKÁ KREV

kompletní kniha (e-book)

 

Španělská krev - Chandler Raymond, Skopal Svatopluk, Somr Josef, Zahajský Jiří
 
 
cena původní: 229 Kč
cena: 203 Kč
Španělská krev - Chandler Raymond, Skopal Svatopluk, Somr Josef, Zahajský Jiří
Dáma v jezeře - Chandler Raymond
 
 
cena původní: 180 Kč
cena: 144 Kč
Dáma v jezeře - Chandler Raymond
Hluboký spánek - Chandler Raymond
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 319 Kč
Hluboký spánek - Chandler Raymond

 

    1   >

 

 

(1)

Velký John Masters byl udělaný, tlustý, mastnotou se lesknoucí chlap s hladkými modrými tvářemi a velmi tlustými prsty s dolíčky na kotnících. Hnědé vlasy měl sčesané dozadu a oblečen byl ve vínově rudém obleku s našitými kapsami a hnědé hedvábné košili s vínově rudou kravatou. V ústech měl tlustý hnědý doutník s širokou červenozlatou páskou.

Pokrčil nos, znovu mrkl na kartu, která před ním ležela neotočena, a snažil se potlačit úsměv. "Přidej, Dave – ale nemusíš hnedka celou radnici."

Na sukno dopadla čtyřka a dvojka. Dave Aage na ně vážně pohlédl přes stůl, pohlédl dolů na karty v ruce. Byl hodně vysoký a hubený, s úzkou kostnatou tváří a vlasy hnědožlutými jako mokrý písek. Paklík karet držel na dlani, zvolna otočil vrchní kartu a hodil ji přes stůl. Byla to piková dáma.

Velký John Masters roztáhl široce ústa, zamával doutníkem a uchichtl se. "Vysol prachy, Dave. Tentokráte se dáma zachovala, jak se patří." A s rozmáchlým gestem obrátil kartu, která ležela na stole. Byla to pětka.

Dave Aage se zdvořile usmál, nepohnul se. Blízko něho za dlouhými hedvábnými závěsy na úzkých vysokých obloukových oknech tlumeně zazvonil telefon. Dave Aage vytáhl z úst cigaretu, pečlivě ji položil na okraj podnosu ležícího na taburetu vedle karetního stolku a sáhl za závěs po telefonu.

Chladným, téměř šeptavým hlasem hovořil do mušle, pak dlouho naslouchal. V nazelenalých očích se nic nezměnilo, úzkou tváří se nemihl ani zákmit vzrušení. Masters se zavrtěl a tvrdě kousl do doutníku.

Za drahnou chvíli řekl Aage: "Dobře, dáme vám vědět." Zavěsil a postavil přístroj za závěs. Zdvihl cigaretu a zatáhl se za lalůček. Masters zaklel. "Co tě žere, sakra? Dej mi deset očí a je to."

Aage se suše pousmál a opřel se dozadu. Sáhl po sklenici, usrkl, odložil ji a promluvil přes cigaretu. Všechny jeho pohyby byly pomalé, zadumané, málem roztržité. Řekl: "My dva jsme přece filutové, Johne, ne?"

"Jo. Město nám patří. Ale co je mi to platné, když teď hrajeme karty!"

"Do příštích voleb nám ještě zbývají dva měsíce, že?"

Masters na něho zamračeně pohlédl, zalovil v kapse po novém doutníku a vrazil si ho do úst. "No a?"

"Co kdyby se něco stalo našemu největšímu konkurentovi? Zrovna teď. Nebylo by to báječné, co myslíš?"

"Neříkej?" Masters pozdvihl husté obočí tak důrazně, že to vypadalo, jako by je musel posunovat celý obličej. Chvíli mrzutě přemítal. "Byl by to průšvih – pokud by toho, kdo to udělal, proto neskřípli. K čertu, voliči by mysleli, že jsme to zaonačili my."

"Mluvíš o vraždě, Johne," řekl trpělivě Aage. "Já o žádné vraždě přece nemluvil."

Masters spustil obočí a zatáhl za tvrdý černý chloupek, který mu vyrůstal z nosu. "No tak, vymáčkni se!"

Aage se usmál, vyfoukl kroužek kouře a přihlížel, jak odlétá a rozplývá se. "Právě mi telefonovali," řekl velmi tiše. "Donegan Marr je mrtev."

Masters se pomalu nahnul. Nahýbal se pomalu celým tělem ke karetnímu stolku a naklonil se nad něj. Když už dál nemohl, vysunul bradu, až mu svaly na čelisti vyvstaly jako tlusté dráty. "Neříkej?" hlesl přidušeně. "Neříkej."

Aage přikývl, klidný jako led. "S tou vraždou jsi ovšem měl pravdu, Johne. Byl zavražděn, právě před půlhodinou či tak nějak. Ve své kanceláři. Nevědí, kdo to udělal – zatím."

Masters těžce pokrčil rameny a zaklonil se zpátky. S nejapným výrazem se rozhlédl kolem sebe. Zničehonic se rozesmál. Smích duněl a burácel v malé věžovité místnosti, kde oba muži seděli, přenášel se do rozlehlého obývacího pokoje za ní a jeho ozvěna se odrážela sem tam od spousty bytelného tmavého nábytku, od stojacích lamp, jichž bylo tolik, že by stačily osvětlovat celý bulvár, a od dvou řad olejomaleb v širokých zlacených rámech.

Aage seděl mlčky. Pomalu dusil cigaretu v popelníku, až zhasla poslední jiskérka a zůstala pouze hustá tmavá šmouha. Otřepal si kostnaté prsty a čekal.

Masters se přestal smát stejně nečekaně, jako začal. V místnosti zavládlo úplné ticho. Masters vypadal unaveně. Kapesníkem si utřel velkou tvář. "Musíme něco podniknout, Dave," řekl rozvážně. "Málem jsem na to zapomněl. Tohle se musí vyřešit co nejrychleji. Tohle by mohlo bouchnout."

Aage sáhl znovu za závěs, vytáhl telefon a šoupl ho přes stůl mezi roztroušené karty. "Víme přece, jak na to – nebo snad ne?" nadhodil klidně.

V Mastersových blátivě hnědých očích zazářilo lišácké světýlko. Olízl si rty a velkou rukou hrábl po sluchátku. "Jo," řekl, jako když kočka přede. "To teda víme, Dave. A jak dobře, sakra!" Tlustým prstem, který se skoro nevešel do otvorů, začal vytáčet.

 

    1   >

 

 

 

[Listovat]

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle

TOPlist