<<< Literární doupě
Literární doupě

Agatha Christie

ČAS PŘÍLIVU

náhodně vybraná ukázka

[Toto dílo je chráněné a proto není možné jej zveřejnit celé, jelikož by to odporovalo platnému autorskému zákonu ČR. V této knize můžete listovat pouze v rozmezí 3 stran.]

 

Agatha Christie - Vraždy s monogramom - Hannahová Sophie
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 162 Kč
Agatha Christie - Vraždy s monogramom - Hannahová Sophie
Agatha Christie Záhada zavretej schránky - Hannah Sophie
 
 
cena původní: 319 Kč
cena: 300 Kč
Agatha Christie Záhada zavretej schránky - Hannah Sophie
A is for Arsenic - Harkup Kathryn
 
 
cena původní: 329 Kč
cena: 276 Kč
A is for Arsenic - Harkup Kathryn

 

   1   >

 

 

Prolog

1. kapitola

V každém klubu se vyskytuje nějaký otrava. Coronation Club nepředstavoval výjimku a zaběhaný postup v něm nezměnil ani letecký nálet, který právě zuřil.

Major Porter, bývalý příslušník indické armády, zašustil novinami a odkašlal si. Nikdo se na něj nepodíval, ale to ho neodradilo.

„Vidím, že Timesy uveřejnily zprávu o smrti Gordona Cloada. Je pochopitelně podaná ohleduplně,“ dodal. „,Pátého října po zásahu nepřítele,' stojí v ní. K neštěstí došlo vlastně hned za rohem mého bytečku. Cloade bydlel v jednom z těch rozlehlých domů nahoře na Campden Hillu. Přiznám se vám, že to se mnou trošku otřáslo. Chápejte – jsem členem protiletecké hlídky. Teprve nedávno se vrátil ze Spojených států, byl tam kvůli té státní obchodní transakci. Během svého pobytu v Americe se oženil s mladou vdovou – podle věku mohla být jeho dcerou. Jakási paní Underhayová... Jejího prvního manžela jsem vlastně znal z Nigérie.“

Major Porter se odmlčel. Nikdo neprojevil zájem, ani ho nevybídl k pokračování. Každý si vytrvale držel noviny před obličejem, ale to starého vojáka nedokázalo odradit. Vždycky vyprávěl dlouhé historky, většinou o lidech, které nikdo neznal.

„Zvláštní případ,“ pokračoval odhodlaně s očima nepřítomně upřenýma na mimořádně špičaté lakýrky, což byl typ obuvi, s nímž hluboce nesouhlasil. „Jak už víte, jsem členem protiletecké hlídky. Byl to podivný výbuch. Nikdy neodhadnete, co vzduchová vlna provede. Rozmetala sklep a urvala střechu, ale první poschodí zůstalo málem neporušené. V domě se nacházelo šest lidí: tři sloužící – manželský pár a panská –, pak Gordon Cloade se ženou a její bratr. Všichni byli dole ve sklepě, jen bratr paní Cloadové – kdysi příslušník přepadového oddílu – zůstal radši ve své pohodlné ložnici v prvním patře – a ten namouduši unikl jen s několika podlitinami. Všechen personál při explozi zahynul, Gordona Cloada to zasypalo – vyhrabali ho, ale zemřel cestou do nemocnice. Jeho žena si v tlakové vlně užila – nezbyl na ní z oděvu ani cár! Aspoň že zůstala živá. Doufají, že se po otřesu vzpamatuje. Bude z ní bohatá vdova – Gordon Cloade musel mít hodně přes milión.“

Major Porter znovu zmlkl. Přejel očima z lakýrek přes proužkované kalhoty a černé sako k hlavě vejčitého tvaru s obrovským knírem. Cizinec, pochopitelně! blesklo mu hlavou během vyprávění. Opravdu, kam jen to klub spěje? Ani tady se nevyhneme cizincům.

Ani skutečnost, že zmíněný cizinec mu věnuje plnou pozornost, nezmírnila Porterovu zaujatost.

„Nemůže jí být víc než pětadvacet,“ vyprávěl dál, „a je už podruhé vdovou. Nebo si to aspoň myslí –-“

Odmlčel se, očekávaje nějaký projev zvědavosti nebo komentář. Když se ničeho takového nedočkal, neústupně mlel svou: „Mám totiž na případ vlastní názor. Něco není v pořádku. Už jste slyšeli, že jsem znal jejího prvního muže, Underhaye. Příjemný chlapík. V Nigérii dělal kdysi oblastního komisaře. Skvělý člověk – pro svůj úřad jen žil. S tou dívkou se oženil v Kapském Městě. Přijela tam s jakousi divadelní společností. Byla ve velkých finančních nesnázích, naprosto bezradná a tak dále. Poslouchala nadšené líčení starého chudáka Underhaye o jeho kolonii a o velkých širých pláních a povzdechla si: ,No to je nádhera!' a jak prý by ráda všemu unikla. Nu – provdala se tedy za něj a skutečně všemu unikla. Ubožák – strašně se do ní zamiloval, jenže od začátku jim to neklapalo. Ona buš nenáviděla, domorodců se bála a k smrti se nudila. K její představě o životě patřilo navštěvovat sousedy, stýkat se s lidmi od divadla a povídat si s nimi o svém oboru. Samota ve dvou v divočině v nejmenším neodpovídala jejímu typu. Já ji přirozeně nikdy neviděl – tohle všechno vím od toho dobráka Underhaye. Manželství ho pořádně zaskočilo. Zachoval se ovšem slušně: poslal ji domů a souhlasil s rozchodem. Seznámili jsme se krátce poté. Chudák byl předrážděný a potřeboval se vypovídat. V určitém smyslu mi připadal směšný, staromódní – jako římský katolík rozvod nechtěl. Řekl mi: ,Žena může dostat svobodu i jiným způsobem.' ,Ne abyste provedl nějakou hloupost, kamaráde,' napomenul jsem ho. ,Žádná ženská na světě nestojí za kulku do hlavy.'

Ujistil mě, že nic takového v úmyslu nemá. ,Jsem přece docela sám, bez příbuzných, kteří by mě postrádali. Kdyby přišla do vlasti zpráva o mé smrti, stane se z Rosaleen vdova – a nic jiného si nepřeje.' ,A co bude s vámi?' vyzvídal jsem. ,Třeba se někde, o půl druhého tisíce kilometrů dál, vynoří jakýsi pan Enoch Arden a začne nový život.' Rozmlouval jsem mu jeho nápad, ale řekl: ,Sehraju tu legraci. Robert Underhay skutečně zemře.'

Víc jsem na něj už nemyslel, až se mi po půl roce doneslo, že Underhay kdesi v buši zemřel na horečku. Domorodci pod jeho správou byli věrohodní lidé. Přišli s docela přijatelnou báchorkou a s několika posledními Underhayovými slovy, načmáranými jeho rukou. Oznamoval jimi svůj blížící se konec, domorodci prý pro něj udělali, co mohli a velice vychválil náčelníka. Ten byl oblastnímu komisaři nesmírně oddán – ale ostatní rovněž. Jistě by odpřisáhli cokoli, oč by je požádal. Teď víte všechno. Underhay možná leží pohřbený někde hluboko ve vnitrozemí rovníkové Afriky, nebo taky ne – a v tom případě asi paní Gordon Cloadová jednoho dne dostane šok. Podle mého názoru by si ho zasloužila. Nikdy jsem ji neviděl, ale zlatokopa poznám na dálku! Ubožáka Underhaye doslova zničila. Je to zajímavý příběh.“

Major se rozhlédl v dychtivém očekávání, že mu někdo dá za pravdu.

Setkal se s prázdným a znuděným pohledem dvou párů očí, napůl odvrácenými zraky mladého Mellona a se zdvořilou pozorností pana Poirota.

Potom zašustily noviny, z lenošky u krbu se klidně zvedl šedovlasý muž s mimořádně netečnou tváří a vyšel z místnosti. Porterovi poklesla čelist a mladý Mellon tiše hvízdl.

„Tak tohle se vám povedlo,“ poznamenal. „Víte, kdo to byl?“

„Proboha!“ zvolal major zneklidněn. „Samozřejmě osobně ho neznám, ale tuším, o koho jde. Jeremy Cloade, bratr Gordona Cloada, viďte? Kde by mě to napadlo – “

„Je právník,“ připomněl Mellon. „Vsaďte se, že vás zažaluje pro pomluvy, urážku na cti nebo něco podobného.“ Mladík totiž rád vyvolával obavy a neklid v takových situacích, kde to zákon o výjimečném stavu nezakazoval.

„Jaká smůla! To mám ale smůlu!“ nepřestával major Porter rozčileně opakovat.

„Do večera zná vaše slova celé Warmsley Heath,“ pokračoval Mellon, „a kousek odtud všichni Cloadovi žijí. Budou sedět dlouho do noci a debatovat, co podniknout.“

Vtom však odtroubili konec poplachu, Mellon nechal rýpání a uctivě vyvedl svého přítele Hercula Poirota na ulici.

„Tyhle kluby mají strašnou atmosféru,“ podotkl. „Scházejí se v nich ti nejnudnější dědkové. Porter je nejspíš ze všech nejprotivnější. Dokáže tři čtvrti hodiny popisovat indický trik s provazem a zná každého, na koho se jen podívá!“

Toto se odehrálo na podzim roku 1944. Pozdě na jaře 1946 přišla k Herculu Poirotovi návštěva.

 

   1   >

 

 

 

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle

TOPlist