Daniel Defoe
překlad: Josef V. Pleva

ROBINSON CRUSOE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

I
ROBINSONOVO DĚTSTVÍ A JEHO ÚTĚK Z DOMOVA

Ve třicátých letech sedmnáctého století se do anglického přístavního města Hullu přistěhoval z Brém německý obchodník Kreutznauer

V Německu, právě tak jako i v mnoha jiných zemích na evropské pevnině, zuřila tenkrát třicetiletá válka

V Anglii však v té smutné době kvetly obchody jako nikdy předtím. Obchodník Kreutznauer brzo zbohatl. Po několika letech se přestěhoval do Yorku, kde si koupil dům a oženil se

Angličané těžko vyslovovali jeho německé jméno a říkali místo Kreutznauer krátce Crusoe (čti Krúzó). Obchodník Kreutznauer se proto, že komolili jeho jméno, nijak nehoršil a přijal dokonce poangličtěné jméno Crusoe za své

Když se mu roku 1642 v Yorku narodil již třetí syn, dal mu po matce, která byla Angličanka, jméno Robinson

Robinson projevoval již od útlého mládí čilého, vnímavého a zvídavého ducha. Měl i dobrou paměť, a proto jej dal otec na studie. Chtěl mít z nadaného synka státního úředníka. Snil o tom, že až jednou vystuduje syn práva, stane se snad i vysokým úředníkem královského soudu

Robinson však měl v jinošském věku mysl příliš těkavou a nestálou. Nevydržel dlouho sedět nad knihou. Učení se mu zprotivilo. Nejraději se toulal po velkém říčním přístavu na řece Humberu. Rád vysedával v malých přístavních hospůdkách, kde se vzrušením poslouchal napínavé vyprávění námořníků o plavbách do dalekých zemí, v nichž prožili neuvěřitelná dobrodružství. Robinson pak stále víc a více toužil po tomto dobrodružném námořnickém životě. To byl docela jiný život, než vysedávat po dlouhé hodiny nad nudnými knihami

Jak byl Robinson šťasten, když jej otec vzal s sebou na cestách za obchodními záležitostmi do nedalekého námořního přístavu Hullu. Tam Robinson spatřil moře. Obrovské, nekonečné, jehož obzor všude splýval s oblohou. Robinson u vytržení hleděl na jeho hladinu. Tam daleko za obzorem jsou neznámé země ... ach, kéž by se jednou mohl plavit na takovém obrovském trojstěžňovém korábu k těm neznámým světům ... do horké Afriky mezi černochy, do zázračné Ameriky k rudým Indiánům ... poznat obyvatele těchto zemí, poznat neznámá zvířata, rostliny ..

Jako očarován hleděl Robinson na nedozírné vodní prostory. Nemohl oči odtrhnout. Celé hodiny by byl vydržel stát na jednom místě a hledět na nekonečné moře

Otec netušil, kam odlétá Robinsonova mysl. Nevěděl, že jeho syn, do kterého vkládal tolik nadějí a snů, místo do školy chodí teď často celé dny s podivnými kamarády po přístavních krčmách, kde naslouchá vyprávění námořníků, s nimi popíjí, hraje i v kostky a platí za ně útratu z kapesného, které mu otec štědře uděluje

Světem prošlí námořníci brzo poznali, jak nezkušeného mladíka mají před sebou. Vyprávěli mu proto dobrodružství, v nichž bylo daleko více smyšlenek než pravdy. Robinson věřil všemu. Věřil, když vyprávěli, že daleko za mořem jsou země, kde se povalují kusy zlata větší než koňská hlava, diamanty velké jako pěst, kde pobíhají zvířata větší než čtyřpatrový dům a kde lze vidět (...)

(......)