Přihlášení Uživatel  Heslo 
Přihlásit automaticky při příští návštěvě    
Registrace
Registrace
Přihlásit, pro kontrolu soukromých zpráv
Přihlásit, pro kontrolu soukromých zpráv
Obsah fóra Diskusní doupě » Próza

Odeslat nové téma   Odpovědět na téma
potřeboval bych ohodnotit povídku:))
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Ferda
nováček
nováček


Založen: 06. 04. 2006
Příspěvky: 1

PříspěvekZaslal: čtvrtek 6.4.2006, 22:00 
Předmět: potřeboval bych ohodnotit povídku:))
Odpovědět s citátem

Ahojda potřeboval bych ohodnotit povídku:)

Kwitko

Otevřel oči. Děje se něco špatně, pomyslel si. Měl opět ten zvláštní pocit, který měl už asi týden. Namlouval si že je to normální. Vždyť je přece ve válce a ta s lidmi dělá mnohem podivnější věci. Kwítko byl, ale Mág a opravdu vynikající. Mágové mají svou mysl obvykle dokonale pod kontrolou, proto ho tolik vyvádělo rovnováhy, že se nedokáže na nic soustředit. Posadil se na svém lehátku a chvíli poslouchal jak plachta jeho stanu naráží do neuvěřitelně tenkého kůlu, který podpíral celý stan.
Kwitko dostal chuť na snídani, proto si vzal hůl, oblékl si plášť a vyšel ze stanu. Vyenechla svou ranní hygienu a rovnou zamířil k provizorní kuchyni. Když přišel k obrovskému ohni, už u něj stálo několik vojáků v kroužkové zbroji a povídali si. Kwítko jejich rozhovor nesledoval. Obvykle to dělal, protože to byl jediný způsob jak se tady dozvědět novinky. Ale dnes jeho veškerou pozornost upotalo něco jiného. Správněji řečeno někdo jiný. Místo prostorově výrazného kuchaře se širokým usměvem u kotle se snídaní stála mladák hnědovlasá dívka. Byla opravdu nádherná. Hnědé hluboké očí, ve kterých se Kwítko zažal strácet. Zapomněl na všechno co ho doposud trápilo. Divný pocit. Málo spánku. I na to, že každý den viděl na bojišti umírat své kamárády. Dokonce už neměl ani hlad a to se mu často nestávalo.
Rozhodl se, že se raději projde. Už dlouho se chtěl podívat na kopec za jejich táborem. Na kopcí stálá stará zřícenina hradu. Nikdo už nevěděl kdo ho postavil. Ale staří vyprávěli příběhy o tam jak jednoho dne přišel mocný čaroděj a jedním mocným kozlem hrad zničil. Vydal se na cestu. Z hlavy mu pořád nešla myšlenka na onu neznámou. Hnědoočko, jak si ji nazval, ho opravdu upoutala. Kwitko dorazil na kopec. Stála tu opuštěná věž, která pravděpodobně přežila běsnění neznámého čaroděje. Její stavitelé museli své řemeslo ovládat opravdu dobře, protože z hradu samotného zbyly jen obrovské kvádry, kterými byl celý kopec posetý. Kwitko se rozhodl, že si prohledne vnitřek věžě. Když vešel dovnitř uchvátil ho opět ten divný pocit a ucítil jemu známý zvláštní kovový zápach. Vůni magie. Kwitko šel doprostřed věže a pozorně se rozhlížel. Věděl, že tam, kde ucítí vůni magie není nikdy bezpečno. Jeho smysly vnímaly každý pohyb i magické vlnění, které se povážlivě začlo čeřit. Kwitko dorazil přeně doprostřed věže a najednou si uvědomil, že tady opravdu nechtěl být... už věděl co to všechno znamená. Jeho teorii potvrdil i fakt, že se všude kolem něho objevily magické runy. Magie neznalý člověk by nejspíše řekl něco jako: " No a tak ať odejde rychle pryč." Kwítko, ale věděl, že to by bylo to poslední co by udělal. Moc dobře znal historky o Mázích co se zabývali studiem maagických run. Slišel o tom jak prý jednou bývalý lektor jejich univerzity šel do své pracovny, kde studoval runy... no a ráno už našli jen smutně koukající kočku sedící na lektorově židli. Jistě Kwítko mohl zkusit skočit, ale nikdo neví co vlastně runám vadi... jsou opravdu nevyzpitatelné. Žijí si svůj vlastní život a nestojí asi o nikoho kdo by je rušil. Kwitko se zamyslel nad tvarem těchto run. Poznával je. Najednou mu došlo co se má stát. Byly to runy času a poznal dokonce i rituál jejich vyvolání. Kouzlo, které se zde vyvolávalo mělo zastavit čas v okruhu 20 mil. Bylo to kouzlo hodně složité na přípravu, protože v kvůli přesnosti kouzla nesměla být přítomna jiná kouzla ani magické předměty. Vyvolání taky není žádná hračka a musí se na tom podílet obrovské množství Mágů a čarodějů. Bylo to jasné. Nepřítel nechá celou nepřátelskou armádu "zamrznout" v čase a má na nějaký čas po starostech.
Byl to pro Kwítka zvláštní pocit, protože chtěl všechny varovat, ale ikdyby se nějakým způsobem dostal přes runy už by nikdo nestihl utéct, protože vyvolání kouzla se blížilo. Kwítko už věděl co způsobovalu ten divný pocit, který ho obtěžoval už týden. Přesně tak dlouho trvá rituál nutný k vytvoření tohoto časového kouzla. Kwítkovi se najednou před očima vybyvila ona. Hnědoočko. Tolik toužil ji ještě alespoň jednou vidět. Myslel na ní čím dál víc až před očima uviděl pohled jejich očí. Chtěl s ní navázat telepatický kontak aby jí mohl něco říct než bude povšem. Ale kouzlo se dostalo do konečné fáze sesílání. Z dálky se ke Kwítkovi nesl hlas vyvolávajících čarodějů, kteří právě teď do kouzla vložili poslední zbytky svých sil a padli na zem úplně vysíleni. Ke Kwítkovi se blížila poslední vlna magie, ale nyní jí v cestě stojí Mág, který celou svou mysl upírá k jedné osobě. K telepatickému spojení je potřeba také určité množství magie. Proto se po Kwítkově mysly kouzlo zakřivilo a změnila se podstata kouzla. Nyní nepůsobylo jen na okruh 20 mil ale na celý tento svět a nezastavovalo čas, ale utvořilo smyčku. Kwítko opět prožíval svůj nejšťastnějši den svého života. Opět mohl pohlédnout do těch hnědých očí...

Otevřel oči. Děje se něco špatně...

Ferda:)


moc díkSmile)
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
LD
Admin


Založen: 15. 03. 2006
Příspěvky: 20

PříspěvekZaslal: pátek 7.4.2006, 7:51 
Předmět: Re: potřeboval bych ohodnotit povídku:))
Odpovědět s citátem

Pro amatérskou tvorbu zde máme k tomu určenou sekci, kam jsem si dovolil vaši povídku přesunout (původně byla v sekci sci-fi).

Mimochodem, u každého příspěvku je možné připojit také hlasování (anketu), pokud chcete, aby vám vaše dílka uživatelé také nějak jednoduše "obodovali".
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit autorovy WWW stránky
dali
nováček
nováček


Založen: 21. 03. 2006
Příspěvky: 7

PříspěvekZaslal: sobota 8.4.2006, 23:05 
Předmět: Re: potřeboval bych ohodnotit povídku:))
Odpovědět s citátem

je to hrozne rozvlekle, priklad z mnoha: "
citace:
Když přišel k obrovskému ohni, už u něj stálo několik vojáků v kroužkové zbroji a povídali si.
... a povidali si? A co takhle neco jako ... stálo několik hovořících ( ci jina synonyma) vojáků ... .
Stari vypraveli - strari jako mazy? (rozumej voj.)

nezastavovalo čas, ale utvořilo smyčku.

citace:
Proto se po Kwítkově mysly kouzlo zakřivilo a změnila se podstata kouzla. Nyní nepůsobylo jen na okruh 20 mil ale na celý tento svět a nezastavovalo čas, ale utvořilo smyčku. Kwítko opět prožíval svůj nejšťastnějši den svého života. Opět mohl pohlédnout do těch hnědých očí...

zmatecne a nejednoznacne rozuzleni, v popdstate vite jen vy co se vlastne melo stat. Kouzlo zmenilo podstatu v co? V opak? Cim pusobilo na cely tento svet? "... , ale utvorilo smycku." rozvlacnuje spadovitost zaverecneho deje.
Mozna by stalo se trochu oprit o niterni a fyzicke pocity Kwitka. Magove kteri právě teď do kouzla vložili poslední zbytky svých sil a padli na zem úplně vysíleni a Kwitko v poho Smile ?

Prijde mi to zmatene, mozna jako soucast nejakeho vetsiho celku.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
A. V.
Anonymní





PříspěvekZaslal: středa 17.5.2006, 15:22 
Předmět: ad k povídce Kwítko
Odpovědět s citátem

Kwitko

Otevřel oči. Děje se něco špatně, pomyslel si. Měl opět ten zvláštní pocit, který měl už asi týden. Namlouval si že je to normální. Vždyť je přece ve válce a ta s lidmi dělá mnohem podivnější věci. Kwítko byl ale Mág a opravdu vynikající. Mágové mají svou mysl obvykle dokonale pod kontrolou, proto ho tolik vyvádělo z rovnováhy, že se nedokáže na nic soustředit. Posadil se na svém lehátku a chvíli poslouchal, jak plachta jeho stanu naráží do neuvěřitelně tenkého kůlu, který podpíral celý stan.
Kwitko dostal chuť na snídani, proto si vzal hůl, oblékl si plášť a vyšel ze stanu. Vynechal svou ranní hygienu a rovnou zamířil k provizorní kuchyni. Když přišel k obrovskému ohni, už u něj stálo několik vojáků v kroužkové zbroji a povídali si. Kwítko jejich rozhovor nesledoval. Obvykle to dělal, protože to byl jediný způsob, jak se tady dozvědět novinky. Ale dnes jeho veškerou pozornost upotalo něco jiného. Správněji řečeno, někdo jiný. Místo prostorově výrazného kuchaře se širokým usměvem u kotle se snídaní stála mladá hnědovlasá dívka. Byla opravdu nádherná. Hnědé hluboké očí, ve kterých se Kwítko zažal ztrácet. Zapomněl na všechno, co ho doposud trápilo. Divný pocit. Málo spánku. I na to, že každý den viděl na bojišti umírat své kamárády. Dokonce už neměl ani hlad a to se mu často nestávalo.
Rozhodl se, že se raději projde. Už dlouho se chtěl podívat na kopec za jejich táborem. Na kopcí stálá stará zřícenina hradu. Nikdo už nevěděl, kdo ho postavil. Ale staří vyprávěli příběhy o tam,jak jednoho dne přišel mocný čaroděj a jedním mocným kouzlem hrad zničil.
Vydal se na cestu. Z hlavy mu pořád nešla myšlenka na onu neznámou. Hnědoočko, jak si ji nazval, ho opravdu upoutala. Kwitko dorazil na kopec. Stála tu opuštěná věž, která pravděpodobně přežila běsnění neznámého čaroděje. Její stavitelé museli své řemeslo ovládat opravdu dobře, protože z hradu samotného zbyly jen obrovské kvádry, kterými byl celý kopec posetý. Kwitko se rozhodl, že si prohlédne vnitřek věžě. Když vešel dovnitř, uchvátil ho opět ten divný pocit a ucítil jemu známý zvláštní kovový zápach. Vůni magie. Kwitko šel doprostřed věže a pozorně se rozhlížel. Věděl, že tam, kde ucítí vůni magie,není nikdy bezpečno. Jeho smysly vnímaly každý pohyb i magické vlnění, které se povážlivě začlo čeřit. Kwitko dorazil přeně doprostřed věže a najednou si uvědomil, že tady opravdu nechtěl být... už věděl, co to všechno znamená. Jeho teorii potvrdil i fakt, že se všude kolem něho objevily magické runy. Magie neznalý člověk by nejspíše řekl něco jako: " No a tak ať odejde rychle pryč." Kwítko ale věděl, že to by bylo to poslední, co by udělal. Moc dobře znal historky o Mázích, co se zabývali studiem maagických run. Slyšel o tom jak prý jednou bývalý lektor jejich univerzity šel do své pracovny, kde studoval runy... no a ráno už našli jen smutně koukající kočku sedící na lektorově židli. Jistě, Kwítko mohl zkusit skočit, ale nikdo neví, co vlastně runám vadi... jsou opravdu nevyzpytatelné. Žijí si svůj vlastní život a nestojí asi o nikoho, kdo by je rušil. Kwitko se zamyslel nad tvarem těchto run. Poznával je. Najednou mu došlo,co se má stát. Byly to runy času ,a poznal dokonce i rituál jejich vyvolání. Kouzlo, které se zde vyvolávalo, mělo zastavit čas v okruhu 20 mil. Bylo to kouzlo na přípravu hodně složité, protože kvůli přesnosti kouzla nesměla být přítomna jiná kouzla ani magické předměty. Vyvolání taky není žádná hračka a musí se na tom podílet obrovské množství Mágů a čarodějů. Bylo to jasné. Nepřítel nechá celou nepřátelskou armádu "zamrznout" v čase a má na nějaký čas po starostech.
Byl to pro Kwítka zvláštní pocit, protože chtěl všechny varovat, ale i kdyby se nějakým způsobem dostal přes runy, už by nikdo nestihl utéct, protože vyvolání kouzla se blížilo. Kwítko už věděl,co způsobovalo ten divný pocit, který ho obtěžoval už týden. Přesně tak dlouho trvá rituál nutný k vytvoření tohoto časového kouzla. Kwítkovi se najednou před očima vybyvila ona. Hnědoočko. Tolik toužil ji ještě alespoň jednou vidět. Myslel na ní čím dál víc,až před očima uviděl pohled jejich očí. Chtěl s ní navázat telepatický kontakt, aby jí mohl něco říct,než bude po všem. Ale kouzlo se dostalo do konečné fáze sesílání. Z dálky se ke Kwítkovi nesl hlas vyvolávajících čarodějů, kteří právě teď do kouzla vložili poslední zbytky svých sil a padli na zem úplně vysíleni. Ke Kwítkovi se blížila poslední vlna magie, ale nyní jí v cestě stojí Mág, který celou svou mysl upírá k jedné osobě. K telepatickému spojení je potřeba také určité množství magie. Proto se po Kwítkově mysli kouzlo zakřivilo a změnila se podstata kouzla. Nyní nepůsobilo jen na okruh 20 mil,ale na celý tento svět a nezastavovalo čas, ale utvořilo smyčku. Kwítko opět prožíval svůj nejšťastnějši den svého života. Opět mohl pohlédnout do těch hnědých očí...

Otevřel oči. Děje se něco špatně...



...milý autore, pravopisných, interpunkčních chyb jako máku....po stylistické stránce příliš rozvleklé, školácký nedostatek: opakování týchž slov bez jakéhokoliv efektu .... spíše z nedostatku stylizačních dovedností...
Návrat nahoru
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Odeslat nové téma   Odpovědět na téma    Obsah fóra Diskusní doupě » Próza Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru

Powered by phpBB © 2001, 2002 phpBB Group
iCGstation v1.0 Template By Ray © 2003, 2004 iOptional




Provozováno v rámci webu Literární doupě © 2006 V.J. & B.J.

TOPlist