Arthur Conan Doyle

VZPOMÍNKY NA SHERLOCKA HOLMESE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Řecký tlumočník

Během naší dlouhé a důvěrné známosti se přede mnou Sherlock Holmes nikdy nezmínil o svých příbuzných a jen zřídka o svém dřívějším životě. Tato zdrženlivost z jeho strany jen zesilovala dojem jisté nelidskosti, jímž na mě působil; někdy jsem se dokonce přistihl, že ho pokládám za izolovaný fenomén, za mozek bez srdce, který si to, co mu chybí na lidském cítění, vynahradil nadprůměrnou inteligencí. Odpor k ženám a nechuť k uzavírání nových přátelství byly typickými vlastnostmi jeho citově nezaložené povahy; nicméně naprosté mlčení o vlastní rodině ho charakterizovalo stejně dobře. Už jsem pomalu začínal věřit, že snad je sirotek a žádné žijící příbuzné nemá, avšak jednoho dne mi k mému velkému překvapení začal vyprávět o svém bratrovi.

Bylo to za letního večera, když jsme dopili čaj, a konverzace, která těkavě a křečovitě přeskakovala od golfových klubů k příčinám změny ve sklonu ekliptiky, nakonec zabrousila na problém atavismu a dědičných schopností. Začali jsme diskutovat o tom, jak dalece za nějakou výjimečnou schopnost jedinec vděčí svým předkům a jak dalece ji lze rozvinout výchovou v mládí.

"Ve vašem případě," řekl jsem, "se mi podle všeho, co jste mi vyprávěl, zdá jasné, že za své pozorovací schopnosti a výjimečnou způsobilost k dedukci vděčíte vlastnímu systematickému tréninku."

"Do jisté míry," odpověděl zamyšleně. "Moji předkové byli venkovští šlechtici a mám za to, že většinou vedli život, jaký se u této společenské vrstvy pokládá za běžný a přirozený. Nicméně mám tyhle sklony v krvi a zdědil jsem je nejspíš po babičce, která byla sestrou francouzského malíře Verneta. Kumštýřská nátura se často projevuje v těch nejroztodivnějších formách."

"Jak ale víte, že je to zděděná vlastnost?"

"Poněvadž můj bratr Mycroft je jí obdařen v ještě větší míře než já."

To tedy pro mne byla opravdu novinka. Existuje-li v Anglii ještě jeden člověk s tak výjimečnými schopnostmi, jak je možné, že o něm policie ani veřejnost dosud nic neslyšely? Položil jsem Holmesovi tuto otázku a naznačil jsem, že ho snad jen přehnaná skromnost vede k tvrzení, že jeho bratr je schopnější než on.

"Milý Watsone," řekl, "nemohu souhlasit s těmi, kdo řadí skromnost mezi ctnosti. Logicky uvažující člověk by měl všechny věci vidět přesně takové, jaké jsou, a podceňování vlastních schopností je právě takovou úchylkou od pravdy jako jejich zveličování. Když proto říkám, že Mycroft má lepší pozorovací schopnosti než já, neměl byste pochybovat o tom, že vám říkám holou a doslovnou pravdu."

"Je mladší než vy?"

"O sedm let starší."

"Jak je to možné, že ho nikdo nezná?"

"Och, ve svém vlastním okruhu je znám velice dobře."

"Kde to je?"

"V Diogenově klubu například."

O takové instituci jsem nikdy nic neslyšel a z mé tváře to asi bylo zcela jasné, neboť Sherlock Holmes vytáhl hodinky.

"Diogenův klub je ten nejpodivnější klub v Londýně a Mycroft patří k jeho nejpodivnějším členům. Chodí tam každý den od tři čtvrti na pět a odchází za pět (...)

(......)