Arthur Conan Doyle
překlad: Jan Zábrana

ÚDOLÍ STRACHU
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

EPILOG

Skončilo projednávání u policejního soudu, který případ Johna Douglase postoupil vyšší instanci. A tam porota uznala, že jednal v sebeobraně, a propustila ho na svobodu. „Přimějte ho, ať rozhodně odjede z Anglie,“ napsal Holmes jeho ženě. „Jsou zde ve hře síly, které by ho mohly ohrozit víc než ty, jimž unikl. V Anglii váš manžel není v bezpečí.“

Uplynuly dva měsíce a celý případ jsme už skoro pustili z hlavy, když tu jednoho dne ráno jsme našli ve schránce na dopisy záhadný lístek.

„Ach je, pane Holmesi, ach je!“ stálo na té nevídané kartičce. Nebyla tam žádná douška ani podpis. Dal jsem se nad tou kuriózní zprávou do smíchu, ale Holmes se zatvářil nečekaně vážné.

„To je ďábelský kousek, Watsone!“ poznamenal a dlouho pak seděl se zachmuřeným čelem.

Pozdě večer nám naše hospodyně paní Hudsonová přinesla vzkaz, že si pana Holmese přeje navštívit nějaký pán, prý ve velice naléhavé záležitosti. A hned po ni vešel do pokoje Cecil Barker, náš přítel ze zámku obehnaného vodním příkopem. Byl přepadlý a vypadal zdrceně.

„Nesu špatné zprávy, přímo strašné, pane Holmesi,“ pravil.

„Toho jsem se obával,“ řekl Holmes.

„Nedoslal jste náhodou kabelogram?“

„To ne, ale zato zprávu od někoho, kdo jej dostal.“

„Jde o chudáka Douglase. Vím dobře, že se jmenuje Edwards, ale pro mne to vždycky bude jen John Douglas z Benito Canyonu. Říkal už jsem vám, že před třemi týdny odjel s manželkou na lodi Palmyra do Jižní Afriky.“

„Ovšem.“

„Loď připlula do Kapského Města včera večer. Dnes ráno jsem od paní Douglasové dostal tenhle kabelogram:

Jack spadl za bouře přes palubu nedaleko ostrova Svaté Heleny. Nikdo neví, jak k neštěstí došlo.

Ivy Douglasová

„Ha! Tak takhle ho tedy dostali?“ řekl zamyšleně Holmes. „Nepochybuji ani v nejmenším, že si to dobře narežírovali.“

„Chcete říct, že to nebyla nešťastná náhoda?“

„Kdepak náhoda!“

„Zavraždili ho?“

„Ovšem!“

„Taky si to myslím. Ti pekelní Brakýři, to prokleté hnízdo pomstychtivých vrahů – –“

„Ale kde, milý pane,“ řekl Homes. „Tohle prozrazuje ruku mistra. Žádný případ, ve kterém hrají brokovnice s upilovanými hlavněmi nebo těžkopádné (...)

(......)