Arthur Conan Doyle
překlad: Vladimír Henzl

STUDIE V ŠARLATOVÉ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

VII
Závěr

Všichni jsme dostali na čtvrtek předvolání k soudu. Ale když ten čtvrtek přišel, nebylo už svědeckých výpovědí třeba. Věc vzal do rukou Nejvyšší soudce a Jefferson Hope byl předvolán před tribunál, kde měl být spravedlivě souzen. V noci po jeho zatčení výduť praskla a ráno našli Jeffersona Hopa na podlaze cely už studeného. Na tváři měl klidný úsměv, jako by se byl ve svých posledních okamžicích zadíval zpět na úspěšný život a na dobře vykonané dílo.

„Gregson a Lestrade budou zuřit, že umřel,“ poznamenal Holmes, když jsme příštího dne večer mluvili o Hopově smrti. „Těšili se, jakou jim ten případ udělá slávu.“

„Nezdá se mi, že měli s jeho zatčením moc co dělat,“ odpověděl jsem.

„Co na tomto světě člověk udělá, to není důležité,“ řekl trpce můj společník. „Hlavní je, jak si dovede zařídit, aby lidé věřili, že něco udělal. Ale na tom nezáleží,“ pokračoval za chvilku veseleji, „to vyšetřování bych si nebyl dal ujít za nic na světě. Nevzpomínám si na krásnější případ, než byl tenhle. Třebaže byl tak jednoduchý, bylo v něm mnoho poučného.“

„Jednoduchý!“ divil jsem se.

„Nu, opravdu byl jednoduchý,“ řekl Sherlock Holmes. Mé překvapení vyvolalo na jeho tváři úsměv. „Důkazem toho, že byl jednoduchý, je, že bez jakékoliv pomoci, kromě několika velice prostých dedukcí, se mi podařilo dopadnout pachatele během tří dnů.“

„To je pravda,“ souhlasil jsem.

„Už jsem vám vysvětloval, že to, co vybočuje z obvyklého, bývá spíš ukazatelem než překážkou. Při řešení problému tohoto druhu pomáhá, když člověk dovede případ rozvíjet zpětně. Je to velice užitečné a snadné, jenže lidé se tím mnoho nezabývají. V každodenním životě je užitečnější uvažovat, co bude, a tak uvažování o tom, co bylo, se zanedbává. Na padesát lidí, kteří dovedou uvažovat synteticky, připadá jeden člověk, který dovede uvažovat analyticky.“

„Přiznávám se, že vám dobře nerozumím,“ řekl jsem.

„To jsem skoro čekal. Pokusím se vysvětlit vám to srozumitelněji. Většina lidi, když jim vylíčíte sled událostí, uhodne výsledek. Dovedou si tyto události v mysli srovnat a z nich vyvodit, že to a to se stane. Je však velice málo lidí, kteří, když jim řeknete výsledek, dovedou na základě svého vlastního uvažování odvodit, jaké události k tomuto výsledku vedly. Tuto schopnost jsem měl na mysli, když jsem mluvil o rozvíjení případu zpětně neboli o uvažování analytickém.“

„Rozumím,“ řekl jsem.

„Toto byl tedy případ, kdy jste znal výsledek, a všechno ostatní jste musel najít sám. Teď se vám pokusím vyložit, jak jsem při svém uvažování postupoval. Začneme od začátku. Jak víte, přišel jsem k tomu domu pěšky a s myslí zcela prostou všech dojmů. Přirozeně že jsem začal tím, že jsem si prohlédl jízdní dráhu, a zde, jak jsem vám vyložil už dřív, jsem uviděl jasné stopy kol drožky, která – a to později potvrdilo vyšetřování – zde musela být během noci. Že to byla drožka, a ne soukromý kočár, to jsem zjistil podle úzkého rozchodu kol. Obyčejná londýnská drožka není zdaleka tak široká (...)

(......)