Arthur Conan Doyle
překlad: Vladimír Henzl

STUDIE V ŠARLATOVÉ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

III
Záhada Lauriston Gardens

Přiznávám se, že jsem byl velice překvapen tímto novým důkazem o správnosti teorií svého spolubydlícího. Má úcta k jeho analytickým schopnostem úžasně vzrostla. Přesto jsem ho však v duchu nepřestával podezírat, že celá ta epizoda byla napřed připravena a že mě měla omráčit. Nedovedl jsem však pochopit, proč by to všechno dělal. Když jsem se na něho podíval, právě dočetl dopis. Jeho oči byly strnulé a matně se leskly. Zase jednou byl duchem nepřítomen.

„Jak jste na to proboha přišel?“ zeptal jsem se.

„Na co?“ odsekl mrzutě.

„Že je to bývalý námořní seržant.“

„Nemám čas na hlouposti,“ odpověděl prudce. Hned se však usmál. „Promiňte mi mou hrubost. Vyrušil jste mě z myšlenek. Možná ale, že je to dobře. Tak vy jste opravdu nepoznal, že ten člověk byl námořním seržantem?“

„Nepoznal.“

„Bylo lehčí to poznat než teď vysvětlit, jak jsem to poznal. Kdyby vás někdo požádal, abyste dokázal, že dvě a dvě jsou čtyři, působilo by vám to asi jisté obtíže, a přece jste pevně přesvědčen, že to tak je.

I na tu dálku jsem viděl, že ten člověk má na hřbetě ruky vytetovanou velkou modrou kotvu. Z toho jsem usoudil, že má něco společného s mořem. Kráčel jako voják a licousy měl přesné podle vojenského předpisu. To vypadá na námořnictvo, řekl jsem si. Choval se sebevědomé jako člověk, který je zvyklý velet. Jistě jste si všiml, jak držel hlavu a jak pohupoval holí. Dělal také dojem spolehlivého, úctyhodného muže prostředního věku – všechny tyto okolnosti mě vedly k přesvědčení, že je to bývalý seržant.“

„To je úžasné,“ nestačil jsem se divit.

„Je to prosté,“ řekl Holmes. Usoudil jsem však z jeho výrazu, že ho mé překvapení a můj obdiv těší. „Před chvílí jsem řekl, že zločinci už neexistují. Zdá se, že jsem se mýlil – přečtěte si tohle.“ Hodil mi přes stůl dopis, který mu posluha přinesl.

„To je ale strašné!“ zvolal jsem, když jsem dopis přečetl.

„Zdá se, že to bude trochu jiné než obvykle,“ poznamenal klidně. „Neobtěžovalo by vás přečíst mi to nahlas?“

Dopis zněl:

Milý pane Sherlocku Holmesi – dnes v noci se stalo v čísle 3 na Lauriston Gardens – je to u Brixton Road – cosi velice nepěkného. Strážník na své obvyklé obchůzce uviděl asi ve dvě hodiny ráno v domě světlo, a poněvadž v domě nikdo nebydlí, napadlo ho, že nebude asi něco v pořádku. Dveře byly otevřené a v předním pokoji, v němž není nábytek, našel mrtvolu dobře oblečeného muže. Muž měl v kapse navštívenky se jménem ‚Enoch J. Drebber, Cleveland, U.S.A.’. Oloupen nebyl, a také se nám nepodařilo zjistit příčinu smrti. V pokoji jsou krvavé skvrny, ale mrtvý nemá žádné zranění. Nedovedeme si vysvětlit, jak se dostal do neobydleného domu, celá věc je opravdu velice záhadná. Můžete-li přijít do toho domu kdykoliv před polednem, najdete mě tam. Nechávám všechno in statu quo, dokud nedostanu od vás zprávu. Kdybyste nemohl přijít, budu vás o věci informovat podrobněji, a poctíte-li mé svou radou, budu si toho neobyčejné vážit. Váš oddaný

Tobiáš Gregson.

(...)

(......)