Arthur Conan Doyle
překlad: Eva Kondrysová

Z ARCHÍVU SHERLOCKA HOLMESE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Barvíř na penzi

Sherlock Holmes byl onoho rána v melancholické náladě a jevil sklon k filozofování. Jeho činorodá, praktická povaha prodělávala někdy takovou reakci.

„Viděl jste ho?“ zeptal se.

„Myslíte toho starého pána, který odsud vycházel?“

„Právě toho.“

„Jaký na vás udělal dojem?“

„Vypadal jako dojemně nemohoucí, zlomený člověk.“

„Správně, Watsone. Dojemně nemohoucí. Ale což není život vůbec dojemně nemohoucí? A případ toho člověka historií lidstva v malém? Dychtíme po něčem. Užuž toho dosáhneme. A co nám nakonec zůstane v ruce? Pouhý stín. Anebo ještě hůř – utrpení.“

„Je vaším klientem?“

„Snad bychom ho tak mohli označit. Poslali ho za mnou ze Scotland Yardu. Tak jako lékař občas pošle beznadějný případ za mastičkářem. Říkávají, že pacientovi pomoci nemohou, a ať to dopadne jak dopadne, rozhodně na tom nebude hůř.“

„Copak se stalo?“

Holmes zvedl ze stolu dost ušmouranou navštívenku. „Josiah Amberley. Tvrdí, že býval mladším společníkem firmy Brickfall a Amberley, potřeby pro malíře. Vidíte ta jména na plechovkách s barvami. Nahospodařil si slušné jměníčko, v jedenašedesáti odešel na odpočinek, koupil si v Lewishamu dům a usídlil se tam, aby po nepřetržité celoživotní dřině užíval klidu. Dalo se předpokládat, že má zajištěnou spokojenou budoucnost.“

„Ano, máte pravdu.“

Holmes přelétl zrakem údaje, které si poznamenal na zadní stranu obálky.

„Odešel na odpočinek v roce 1896, Watsone. Počátkem roku 1897 se oženil se ženou o dvacet let mladší a pěkná panička to byla, pokud jí fotografie nelichotí. Finanční zabezpečení, manželka, volný čas – očekával byste, že má před sebou pohodlnou přímou cestu. A vidíte, do dvou let je to zlomený, nešťastný člověk, jakého hned tak nenajdete.“

„Ale co se přihodilo?“

„Obehraná historka, Watsone. Zrádný přítel a nevěrná žena. Amberley má zřejmě v životě jediného koníčka, a tím jsou šachy. V Lewishamu žije v sousedství mladý lékař, který také hraje šachy. Poznamenal jsem si, že se jmenuje doktor Ray Ernest. Ernest přicházel často na návštěvu, a jak se dalo čekat, vyvinul se důvěrný vztah mezi ním a paní Amberleyovou. Musíte připustit, že náš nebohý klient se nehonosí zvlášť přitažlivým zevnějškem, i když třeba má krásnou duši. Páreček spolu minulý týden pláchl – a nikdo neví kam. A co víc – nevěrná manželka si jako příruční zavazadlo vzala s sebou přenosnou pokladnu starého pána s většinou jeho celoživotních úspor. Dokážeme dámu najít? Zachráníme mu peníze? Problém, který tu vznikl, je všední, ale pro Josiaha Amberleyho má životní důležitost.“

„Co v té věci uděláte?“

„Otázka čirou náhodou zní: co v té věci uděláte vy, drahý Watsone – pokud budete laskavě ochoten za mne suplovat. Víte, že jsem zaneprázdněn tím případem dvou koptických patriarchů, který má dnes dospět k rozuzlení. Nemám čas vypravit se do Lewishamu, a přitom údaje získané na místě jsou zvlášť důležité. Starý pán naléhal, abych přijel, ale já jsem mu vysvětlil, co mi v tom brání. Je ochoten přijmout zástupce.“

(...)

(......)