Arthur Conan Doyle
překlad: Eva Kondrysová

Z ARCHÍVU SHERLOCKA HOLMESE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Voják bílý jako stěna

Přítel Watson zřídkakdy dostane nějaký nápad, ale když se tak stane, tvrdošíjně na něm lpí. Už dlouhý čas na mne naléhá, abych některé své zážitky zapsal sám. Snad jsem si toto pronásledování vysloužil, jelikož jsem si často našel důvod mu vytknout, že líčí události příliš povrchně, a obviňoval jsem ho, že se podřizuje líbivému vkusu, namísto aby se přísně přidržoval fakt a čísel „Zkuste to sám, Holmesi,“ odpovídal; a já nyní doznávám, že od chvíle, kdy jsem vzal pero do ruky, začínám nahlížet, že průběh událostí je třeba popsat čtenáři takovým způsobem, aby ho zaujal. Následující případ k tomu má všechny předpoklady, jelikož patří k nejpodivuhodnějším exemplářům mé sbírky, třebaže Watson si jej náhodou do svých análů nezaznamenal. A když už padla zmínka o mém starém příteli a životopisci, využiji příležitosti, abych čtenáře ujistil, že se nezatěžuji přítomností společníka při svých všelijakých výzkumných výpravách ani ze sentimentality, ani z rozmaru, ale proto, že Watson má jisté pozoruhodné osobní vlastnosti, jimž ve své skromnosti nevěnuje pozornost, zatímco přehnaně vychvaluje mé vlastní výkony. Důvěrník, který předvídá vaše dedukce i vaše budoucí počínání, je vždycky nebezpečný, zatímco ten, jenž další vývoj přijímá pokaždé s neochvějným úžasem a pro něhož je budoucnost vždy zavřená kniha, takový je vskutku ideálním pomocníkem.

Zjišťuji, že to bylo v lednu 1903, krátce poté, co skončila burská válka, kdy mne vyhledal jistý pan James M. Dodd, takový vysoký, svěží, opálený, urostlý Brit. Milý Watson mně v té době dal vale, neboť se oženil: pokud si vzpomínám, bylo to poprvé a naposledy během našeho přátelství, kdy dal sobecky přednost vlastním zájmům. Byl jsem sám.

Sedávám obvykle zády k oknu a návštěvníkům nabídnu protější křeslo, aby jim světlo dopadalo do tváře. Pan James M. Dodd se zdál poněkud na rozpacích, jak začít. Nepokusil jsem se mu pomoci, neboť mlčení mi poskytovalo víc času, abych si ho prohlédl. Ze zkušenosti vím, že bývá užitečné udělat na klienta dojem, a tak jsem mu sdělil některé závěry svého pozorování.

„Vidím, že přijíždíte z Jižní Afriky, pane Dodde.“

„Máte pravdu,“ odvětil trochu překvapeně.

„Královská kavalerie, tuším.“

„Správně.“

„A bezpochyby middlesexský pluk.“

„Je to tak. Pane Holmesi, vy umíte čarovat.“

Musel jsem se usmát nad jeho úžasem.

„Když ke mně vejde pán mužného zjevu, snědý ve tváři tak, jak by se na anglickém slunci nikdy neopálil, s kapesníkem v rukávu namísto v kapse, není těžké ho zařadit. Nosíte bradku, což ukazuje, že nejste voják z povolání. Máte držení zkušeného jezdce. A pokud jde o ten Middlesex: vaše navštívenka mi prozradila, že jste burzovní makléř ze Throgmorton Street. Ke kterému jinému pluku byste se mohl hlásit?“

„Vám nic neujde.“

„Nevidím o nic víc než vy, ale naučil jsem se vnímat, co vidím. Nepřišel jste mne však dnes dopoledne navštívit proto, abychom si podebatovali o pozorovacích schopnostech. Copak se to přihodilo na panství (...)

(......)