Viktor Dyk

LEHKÉ A TĚŽKÉ KROKY
ukázky
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

V mrtvé zátoce

I.

 To byla tichá, mrtvá zátoka, 
 ztracená bohu, ztracená i světu. 
 Stojatá voda. Mělká, hluboká? 
 Vše páchlo bahnem; i ta vůně květů. 
 
 Zde život v smrti a smrt v životě. 
 Zde matné šero a tep srdce slabý. 
 V soumraků letních těžké tesknotě 
 svým skřekem chóry hlásily se žabí. 
 
 Ráz vesel nezazněl tu v rákosí, 
 hlas svěžích hlasů, žádaje a prose. 
 Syčela cosi věčně: Darmo jsi. 
 V zátoce mrtvé nenávidělo se... 
 

II.

 Proud teď se valí. A tak dravý proud, 
 že břehy rve, že kus země trhá. 
 Proud, jehož cíl je těžko uhádnout: 
 bere a dává, z břehu na břeh vrhá. 
 
 Jaký to život, jaký okamžik! 
 Jak bahna náhle nucena se hnouti! 
 Jak dravý živel do zátoky vnik! 
 A jakou kořist vidíš v dálku plouti! 
 
 Byl zlobou proudu stržen kdesi most, 
 loď rozbila se, trochu prken zbývá. 
 Klid zátoky je dávná minulost: 
 vše temně hučí, burácí a zpívá! 
 
 U břehu sedím. Mžik? Den? Mnoho dní? 
 A je to možno, že by se tak žilo? 
 - Buď tedy zdráva, svatá povodni! 
 Buď zdráva nám a vykonej své dílo! 
 

III.

 Bude zase tichá zátoka, 
 zátoka smrti, nehybnosti, tlení? 
 Puch bahna silnější rok od roka, 
 a věčný soumrak v každou dobu denní? 
 
 Je neměnný to zákon osudu, 
 zde vegetovat, rozkládat se, hníti? 
 Nevěřím tomu, věřit nebudu. 
 Včerejší život nelze znovu žíti!