Viktor Dyk

MILÁ SEDMI LOUPEŽNÍKŮ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XIX. Milá sedmi loupežníků zpívá:

 Když slunce svítilo, na cestu vyšel,
 les šuměl nad hlavou, ptáky pět slyšel.
 Ve větvích stromů se modralo nebe.
 Poutníče mladý, lito mi tebe.
 Potůček teče rudý.
 
 Kam noha vstoupila, vyrostl květ,
 a ptáci tichli, když počal pět.
 Nikdy jsem písně té neuslyšela.
 Stesk, hoře zoufalé a touha vřelá.
 Potůček teče rudý.
 
 Chtěla jsem promluvit. Chtěla jsem říci:
 Dál nechoď. Číhají loupežníci.
 Chtěla jsem promluvit: Obrať, jdi domů.
 Úklady číhají v stínu těch stromů.
 Potůček teče rudý.
 
 Ruku jsem dala mu, mluviti chtěla.
 Objal mne lehce kolem těla.
 Tolik let, děvče, hledal jsem tebe.
 Les šuměl nad námi, modralo nebe.
 Potůček teče rudý.
 
 Chtěla jsem říci: Smrt čeká v mžiku.
 Jsem milá sedmi loupežníků.
 Smrt bloudí lesem, číhá tu v hvozdě.
 - Mech byl tak měkký a pak bylo pozdě.
 Potůček teče rudý.
 
 Vypadli na něho, raněný kles.
 Slunce se ztratilo, zesmutněl les.
 Zrak hledí s výčitkou, mrazí jak v zimě.
 - tolik let, děvče, a zradila jsi mě.
 Potůček teče rudý.
 
 Peníze cinkají. Tich a něm
 on odpočívá pod stromem.
 Hluboká rána v prsou mu zeje.
 Kde je tvá písnička, cizinče, kde je?
 Potůček teče rudý --
 
 Sednu si u tebe. Dobře je tak.
 Přiliš se tesklivě díval tvůj zrak.
 Peníze cinkají, kořist se dělí.
 Tak jsme se, cizinče, setkati měli?
 Potůček teče rudý.