Karel Jaromír Erben

KYTICE Z POVĚSTÍ NÁRODNÍCH
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Polednice

 

 U lavice dítě stálo,
 z plna hrdla křičelo.
 "Bodejž jsi jen trochu málo,
 ty cikáně, mlčelo!
 
 Poledne v tom okamžení,
 táta přijde z roboty:
 a mně hasne u vaření
 pro tebe, ty zlobo, ty!
 
 Mlč! Hle husar a kočárek - 
 hrej si! - tu máš kohouta!"
 Než kohout, vůz i husárek
 bouch, bác! letí do kouta.
 
 A zas do hrozného křiku -
 "I bodejž tě sršeň sám - !
 Že na tebe, nezvedníku,
 Polednici zavolám!
 
 Pojď si proň, ty Polednice,
 pojď, vem si ho, zlostníka!" -
 A hle, tu kdos u světnice 
 dvéře zlehka odmyká.
 
 Malá, hnědá, tváři divé
 pod plachetkou osoba;
 o berličce, hnáty křivé,
 hlas - vichřice podoba!
 
 "Dej sem dítě!" - "Kriste Pane,
 odpusť hříchy hříšnici!"
 Divže smrt ji neovane,
 ejhle tuť - Polednici!
 
 Ke stolu se plíží tiše
 Polednice jako stín:
 matka hrůzou sotva dýše, 
 dítě chopíc na svůj klín.
 
 A vinouc je, zpět pohlíží - 
 běda, běda dítěti!
 Polednice blíž se plíží,
 blíž - a již je vzápětí.
 
 Již vztahuje po něm ruku - 
 matka tisknouc ramena:
 "Pro Kristovu drahou muku!"
 klesá smyslů zbavena.
 
 Tu slyš: jedna - druhá - třetí -
 poledne zvon udeří;
 klika svakla, dvéře letí - 
 táta vchází do dveří.
 
 Ve mdlobách tu matka leží,
 k ňadrám dítě přimknuté;
 matku vzkřísil ještě stěží,
 avšak dítě - zalknuté.