Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Okolo lesa pole lán, hoj jede, jede z lesa pán, na vraném bujném jede koni, vesele podkovičky zvoní, jede sám a sám. A před chalupou s koně hop a na chalupu: klop, klop, klop! „Hola hej ! otevřte mi dvéře, zbloudil jsem při lovení zvěře, dejte vody pít!“ Vyšla dívčina jako květ, neviděl také krásy svět; přinesla vody ze studnice, stydlivě sedla u přeslice, předla, předla len. Pán stojí, nevěda, co chtěl, své velké žízně zapomněl; diví se tenké, rovné niti, nemůže očí odvrátiti z pěkné přadleny. „Svobodna-li jest ruka tvá, ty musíš býti žena má!“ dívčinu k boku svému vine — „Ach pane, nemám vůle jiné, ne jak máti chce.“ „A kde je, děvče, máti tvá? Nikohoť nevidím tu já.“ — „Ach pane, má nevlastní máti zejtra se s dcerou domů vrátí, vyšly do města.“
Okolo lesa pole lán, hoj jede, jede zase pán; na vraném bujném jede koni, vesele podkovičky zvoní, přímo k chaloupce. A před chalupou s koně hop a na chalupu: klop, klop, klop! „Hola! otevřte, milí lidi, ať oči moje brzo vidí potěšení mé!“ Vyšla babice, kůže a kost: „Hoj, co nám nese vzácný host?“ „Nesu ti, nesu v domě změnu, chci tvoji dceru za svou ženu, tu tvou nevlastní.“ „Hoho, panáčku, div a div, kdo by pomyslil jaktěživ? Pěkně vás vítám, vzácný hoste však ani nevím, pane, kdo jste? Jak jste přišel k nám?“ „Jsem této země král a pán, náhodou včera zavolán: dám tobě stříbro, dám ti zlato, dej ty mně svoji dceru za to, pěknou přadlenu.“ „Ach pane králi, div a div, kdo by se nadál jaktěživ? Vždyť nejsme hodny, pane králi, kéž bychom záslužněji stály v milosti vaší! Ale však radu, radu mám: za cizí — dceru vlastní dám; jeť podobna té druhé právě jak oko oku v jedné hlavě — její nit — hedbáv!“ „Špatná je, babo, rada tvá, vykonej, co poroučím já: zejtra, a den se ráno zjasní, provodíš dceru svou nevlastní na královský hrad!“
„Vstávej, dceruško, již je čas, pan král již čeká, bude kvas; však jsem já ani netušila — nu bodejž dobře pořídila v královském hradě!“ „Stroj se, sestřičko moje, stroj, v královském hradě bude hoj; vysoko jsi se podívala, nízko mne, hleďte, zanechala — nu jen zdráva buď!“ „Pojď již, Dorničko naše, pojď, aby se nehněval tvůj choť; až budeš v lese na rozhraní, na domov nevzpomeneš ani — pojď jen honem, pojď!“ „Matko, matičko, řekněte nač s sebou ten nůž béřete?“ — „Nůž bude dobrý — někde v chladu vypíchnem oči zlému hadu — pojď jen honem, pojď!“ „Sestro, sestřičko, řekněte, nač tu sekeru nesete?“ „Sekera dobrá — někde v keři useknem hnáty líté zvěři — pojď jen honem, pojď!“ A když již přišly v chlad a keř: „Hoj, ty jsi ten had, tys ta zvěř!“ Hory a doly zaplakaly, kterak dvě ženy nakládaly s pannou ubohou! „Nyní se s panem králem těš, těš se s ním, kterakkoli chceš: objímej jeho svěží tělo, pohlížej na to jasné čelo, pěkná přadleno!“ „Mamičko, kterak udělám, kam oči a ty hnáty (...)(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
