Karel Jaromír Erben

VYBRANÉ BÁJE A POVĚSTI NÁRODNÍ JINÝCH VĚTVÍ SLOVANSKÝCH
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

111. O třech dracích

Byl jednou nějaký hrabě. Ten hrabě měl tři dcery a sto sviň. A v tom okolí byl drak, a hrabě musil jemu každý den dávat po svini. I dal ten hrabě rozhlásit, našel-li by se takový člověk, který by ty svině pásl a který by je všecky domů přihnal, aby ani jedna nechybovala, žeby dostal za ženu jeho dceru, kterou by chtěl. I našel se takový člověk a řekl: „Já budu pást, a všecky je domů přiženu, ale dej mi tři bochníky chleba, tři polůvky kořalky a jednoho sluhu.“ A byl to zcela sprostý člověk v haleně. Tehdy šel a nesl si svou potravu i hnal svině před sebou. Když přišli na místo, řekl sluhovi: „Dejme tu potravu tam pod ten strom.“ I udělali tak, a svině všecky se rozběhly. Tu najednou počal vítr foukat a přišel tříhlavý drak i řekl tomu člověku: „Snadno můžeš tak silný být, když tolik sníš; však až já to sním, taky tak budu silný.“ A skutečně, sežral to i vypil, a opil se. Když se tak velmi v opilství potácel, tehdy ten člověk přišel a všecky tři hlavy mu uřezal, a potom šel svině dohromady shánět; i přišel k měděnému zámku, který se pomalu otáčel na stračí nožce. On řekl: „Stůj, zámku! já jsem toho zámku pán.“ A hned zůstal stát. I vyšla z něho nějaká baba, a on jí řekl: „Dobrý den, matičko!“ A ona mu odpověděla: „Věz, kdybys mi byl neřekl: dobrý den, matičko! na prášek byla bych tě rozdrtila; ale když jsi mi tak řekl, tehdy pojď sem do světnice. Tam za trámem najdeš měděný proutek a v stáji tři koně. Když budeš chtít na těch koních jet, vezmi jen ten proutek a koně uhoď, a povětřím poletí.“ Dobře. I vzal ten proutek a hnal svině domů. A hrabě už vyhlížel oknem, měl starost, žene-li všecky svině, čili nežene, a jeho tři dcery taky vyhlížely. I počítal svině, a vskutku, byly všecky. Tu si myslil, kterak to může být? I prosily ho ty dcery, aby jim ten proutek dal, ale on to zřídil tak, že jej dostala nejmladší. Přišel druhý den a hrabě se ho tázal: „Co chceš, abych ti dal s sebou?“ On odpověděl: „Jiného nic nežli šest bochníků chleba, šest polůvek vína a šest polůvek kořalky.“ I dal mu to. Tehdy on šel se sviněmi, ale už jich před sebou nehnal, nébrž jen pískal a všecky svině šly za ním. Když tam přišel, dal tu potravu pod jeden strom a řekl svému sluhovi: „Pojď, poodejdeme tam hle dále, lehneme si a budeme hezky zticha, drak přijde těž.“ — A vskutku, za malou chvilku začal vítr foukat a přišel drak, a měl šest hlav. I řekl tomu pastýři: „Což si myslíš, usmrkánku, že mě taky zabiješ jako mého bratra? ale ty můžeš snadno tak silný být, když tolik sníš; však až já to sním, taky tak budu silný jako ty.“ A vskutku, snědl to a vypil, ale taky se opil. Tu skočil pastýř a usekl jemu všech šest hlav. Potom šel dále lesem a přišel ke stříbrnému zámku. Ten taky se otáčel na stračí nožce. I aby do něho mohl, řekl mu: „Stůj, zámku, já jsem tvým pánem!“ A hned zůstal stát. Tu vyšla z něho nějaká baba, a on jí řekl: „Dobrý den, matičko!“ Ona mu odpověděla: „Věz, kdybys mi byl neřekl: „Dobrý den, matičko!“ byla bych tě na (...)

(......)