Karel Jaromír Erben

VYBRANÉ BÁJE A POVĚSTI NÁRODNÍ JINÝCH VĚTVÍ SLOVANSKÝCH
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

28. Čert a Cigán

Starý Cigán šel sloužit k Čertovi, a Čert řekl: „Dám ti, co chceš a budeš mi jen roští a vodu nosit a pod kotlem přikládat.“ — „Dobrá!“ — I dal mu Čert vědro a řekl: „Jdi a nabeř tam hle z té studny vody.“ — Milý Cigán šel, nabral do toho vědra vody a táhl klikou zhůru; ale jsa starý, nemohl jí vytáhnout, i musil vodu zas vylit, aby ve studni nepřišel o vědro. Ale co domů přinest? I vytáhl milý Cigán z plotu, kůl a rýpal okolo studnice, jako by kopal. Čert nemoha se ho s vodou dočkat, šel mu naproti: „A což tu děláš? proč jsi mi nepřinesl vody?“ — „Nu co! chci celou studni vykopat a tobě přinést.“ — „Nech toho, příliš bys se utrmácel, a prvé nežli bys mi to vědro vody přinesl, zatím by mi darmo dříví shořelo.“ Po té nabral vody a nesl sám. — „I kdybych to byl věděl, byl bych dávno přinesl!“ — Jednou ho poslal Čert do lesa pro roští. Cigán šel, ale v lese přepadl ho déšť a promočil naskrz. Starý ozábl a nebyl s to, aby roští nabral. I co udělal? nadřel si lýčí, šel kolem lesa i svazoval lýčím strom ke stromu. Čert čekal, a když se Cigána nemohl dočkat, šel za ním: „Co to děláš, pošetilče?“ — „Co dělám! chci ti dříví přinest, i svazuju celý les v otýpku, abych se s chamradím nemusil nosit.“ — Čert vida, že s Cigánem nic nepořídí, nabral roští a šel domů. Potom šel ke starému Čertu se poradit: „Najal jsem si Cigána,“ povídá, „a nevím, co si s ním počít: jsme dost silni a chytři, ale on je ještě silnější a chytřejší — nezbývá, než abych ho zabil.“ — „Dobře; až si lehne spat, zabí ho, aby snad ještě někoho z našinců neošidil.“ Přišel domů a šel spat. Cigán bez pochyby něco čul; i položil svůj kožich na lavici, kde obyčejně spával a sám si vlezl do kouta pod lavici. Čert myslil, že Cigán už tvrdě spí, vzal železnou palici a uhodil do kožichu, až se vůkol rozléhalo; potom šel spat, mysle, že už je po Cigánovi. A Cigán si povzdychl: „Och!“ i zachrul se v koutě. — „Co pak ti je?“ — „E! blecha mě štipla.“ — Čert opět šel ke starému na poradu. „Ale jak ho zabit?“ povídá, „když jsem mu dal palicí, jen se zachrul a řekl, že ho blecha štipla.“ — „Tehdy inu raději zaplať,“ řekl starý, „co chce, ať si jde jinde po světě služby hledat.“ — Cigán si vzal pytlík s dukáty a šel. Ale Čertovi bylo potom líto peněz, i radil se opět se starým, a starý řekl: „Běž za ním a řekni, kdo z vás silněji dupne nohou o kámen, toho ty peníze budou.“ — Čert (...)

(......)