Karel Jaromír Erben

VYBRANÉ BÁJE A POVĚSTI NÁRODNÍ JINÝCH VĚTVÍ SLOVANSKÝCH
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

53. Lipka

Seděl večer Vaňuša s dědečkem, ptal se dědečka: „Proč pak medvědí tlapy jsou podobny našim rukám a nohám?“ Odpověděl mu dědeček: „Poslechni, Vaňušo! Co jsem slýchal od starších lidí, to ti povím. Starší lidé vyprávěli: byli medvědi lidé stejně jako my, pravoslavní křesťané. V jedné vesnici žil jednou chalupník. Domeček měl špatňoučký. Koníčka neměl, o kravičce ani zdání. Dříví neměl. Zima přišla a v netopené chalupě chladno. Chalupník vzal sekyru a hajdy do lesa. I padl mu do očí začarovaný strom Lipka. Udeří do něho sekyrou a začne sekat. A Lipka k němu praví lidským hlasem: „Co chceš, všechno ti dám. Bohatství-li nemáš, ženy-li nemáš, všechno ti dám.“ Sedlák pak pravil: „A dobře, kdybys ty, matičko, mě udělala bohatším, než všichni sedláci; tak hle ani krávy nemám, ani koníka, i domeček chatrný!“ Lipka řekla: „Jdi jen domů! Všechno budeš míti!“ Sedlák jde: dům má nový, plot má z břeven. Koně jsou takové, že letět chtějí a špýchar pln obilí. Chalupníkovi scházelo ještě, že ženu měl nehezkou. Co dělat? „No, půjdu k matičce Lipce!“ Vzal sekyru a šel do lesa.

Přejde do lesa k Lipce a udeří ji sekyrou. „Co chceš?“ — „Matičko Lipko! Lidi mají ženy jako ženy a já mám takovou nehezkou. Udělej mi službu, dej mi hezkou ženu!“ Lipka řekla: „Jdi si domů.“ Chalupník jde; žena ho vítá taková hezká, krev a mléko. I plny komory vším majetkem! I žije chalupník s mladou ženou a myslí si. „Dobře nám žíti bohatými a přece jsme pod vládou.“ Nemohl-li bych nějak být sám náčelníkem?“ Pomyslil s ženou. Šel opět k začarované Lipce. Přijde do lesa, udeří ji sekyrou. Lipka se ptá: „Čeho ti, sedláčku, třeba?“ — „A co, matičko Lipko! Dobře nám je bohatým a přece jsme pod vládou; nelze-li, abych sám byl starostou?“ — „Dobře, jdi domů, všechno budeš mít!“ Nepřišel chalupník ještě ani domů a k chalupníku přišel list: „Ať je chalupník starostou!“ Přivykl chalupník žíti jako starosta i myslí si: „Dobře býti starostou a přece jsem pod vládou pánovou! Nemohl-li bych sám býti pánem?“ Pomyslili s ženou, poradili se a šel zase k stromu k Lipce.

Přijde a udeří ji sekyrou. Strom se ptá: „Čeho ti třeba?“ — „Díky ti, matičko, (...)

(......)