Karel Jaromír Erben

VYBRANÉ BÁJE A POVĚSTI NÁRODNÍ JINÝCH VĚTVÍ SLOVANSKÝCH
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Srbské

74. Chromá liška

Byl jeden člověk, který měl tři syny, dva rozumné a třetího přihlouplého. Pravé oko toho člověka se vždy smálo, levé plakalo, slzelo. Synové toho člověka se umluvili, že půjdou k němu jeden po druhém a že se zeptají, proč pravé oko jeho se směje a levé pláče.

Šel tedy nejstarší k otci do světnice a ptal se ho: „Otče, pravdu mi řekni, nač se tě budu ptáti, proč tvoje pravé oko vždy se směje a levé pláče?“ Otec mu na to neodpověděl, vyskočil, popadl nůž a za ním a ten běžel na pole, i zabodl se nůž do dveří. Oba bratři zatím na poli čekali, až přijde bratr, aby slyšeli, co mu otec vyjevil. Když vyšel, ptali se ho bratři: „Řekni, bratře, na svou čest, co ti otec řekl?“ On jim odvětil: „Chcete-li být chytřejší nežli jste, jděte a ptejte se sami.“

Šel tedy prostřední bratr k otci do světnice a ptal se ho: „Otče, pravdu mi řekni, nač se tě budu ptáti, proč tvoje pravé oko vždy se směje a levé pláče?“ Otec ani tomu neodpověděl, nýbrž se rozhněval, chytil nůž a hnal se za ním, a syn hnal se na pole, a nůž utkvěl ve dveřích. Když přišel k bratřím, vyzvídali na něm bratří: „Řekni, bratře, na svou čest, co ti otec pověděl?“ Tu jim řekl: „Chcete-li to vědět, jděte sami a dovíte se toho.“ A to řekl i před nejstarším k vůli přihlouplému, aby se šel sám k otci přesvědčit. — Přišel k otci do světnice přihlouplý a ptal se ho: „Otče, moji oba bratři nechtějí mi říci, co jsi jim odpověděl, řekni tedy ty mně, proč se tvoje pravé oko vždycky směje a levé pláče.“ Otec hned se rozzlobil a mrštil nožem, aby jej probodl. Syn jak stál, tak i ostal na svém místě, ani se nepohnul. Když to viděl otec, přistoupil k němu a pravil: „Tys pravý můj syn, tobě povím, ale oni jsou zbabělci. Že se moje pravé oko směje, to se raduji a veselím, že vy mne posloucháte a v mém stáří pečlivě ošetřujete; levé oko mně slzí proto, že v zahradě jsem měl vinný keř, který každou hodinu soudek vína rodil, za den a noc dvacet čtyři soudky. Keř tento mi někdo ze zahrady ukradl a nemohl jsem ho najíti a nevím, kdo mi ho odnesl, ani kam se poděl. Proto mi levé oko slzí a bude plakati, dokud neumru, aneb dokud ho nenajdu.“ Když vyšel ven přihlouplý, ptali se ho bratři, co pořídil a on jim vše vyprávěl.

Oni připravili hody otci i domácím, pak vydali se na cestu. Když přišli na rozcestí, viděli před sebou se rozkládati tři cesty. Oba starší se umluvili a řekli přihlouplému nejmladšímu bratru svému: „Vybeřme si každý jednu cestu, ať každý na ní své štěstí hledá.“ „Chci tomu, bratři,“ souhlasil přihlouplý. „Vy volte každý svou cestu a já si vyberu tu, která zbude.“ Starší bratři vybrali si cesty blízko sebe vedoucí a dali se na cestu. Poněkud dále se cesty spojily a bratři se sešli a řekli si: „Dobře, že jsme se toho blázna zbavili.“ Protože cítili hlad, posadili se k obědu. Jakmile začali hodovati, objevila se před nimi chromá liška o třech nohách, která se k nim blížila, lísajíc se k nim, aby dostala něco od oběda. Oni, jak mile shlédli lišku, řekli si: (...)

(......)