<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih

Ezop
překlad: František Branislav, Rudolf Kuthan

EZOPOVY BAJKY
recenze, ukázky
(pro čtenářský deník nebo referát)

 

 

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 Tato kniha na Novém Literárním doupěti
    1   >

 

Recenze

Bajka je krátký epickodidaktický útvar, který klasické podoby nabyl na sklonku první poloviny tisíciletí př. n. l. v Řecku, původně šířením ústním podáním. Většina bajek, připisovaných Ezopovi, se odehrává ve světě zvířat. V krátkých prozaických příbězích, které obsahují stručný děj, soustředěný jen k podstatným jevům a situacím, vystupuje víceméně ustálený repertoár postav. Zvířata, hmyz i rostliny jsou nadány lidskými vlastnostmi a cítěním a také jako lidé jednají. Na základě charakteristických vlastností nebo podoby se stávají typem a jako nositelé určitého neměnného charakteru mají i v ději přisouzené pevné místo a způsob jednání (např. Netopýr, šípek a potápka).

Styl Bajek je jednoduchý, podtrhuje spád děje. Četné dialogy vnášejí do textu dramatičnost a dynamiku. Alegoričnost většiny bajek je založena na obecnosti a typizaci ve způsobu zobrazování, na antropomorfizaci a personifikace. Konkrétní obraz v bajce tedy nemá jen přímý, věcný význam, nýbrž je zároveň nepřímým znakem k vyjádření určité obecné ideje, odhaluje podstatu jevu nebo situace, formuluje názor na skutečnost. Bývá vysloven vtipnou pointou nebo k němu směřuje mravoučná tendence vyprávění. Pravděpodobně dodatečně, ale už ve starověku, bylo mravní naučení bajek vyjadřováno zvláštní sentencí, která byla připojena většinou na konci (epimythion), mohla však stát i na začátku (promythion). Ponaučení, které z bajek vyplývá, staví na životních zkušenostech a moudrosti. V B. se odráží společenská a hospodářská situace Řecka v 6. století př. n. l. Možnost vyjádřit obrazným a přitom srozumitelným způsobem krit. názor učinila bajku oblíbeným prostředkem sociální kritiky, zvlášť u nižších vrstev se šířila v střediscích kulturního a polit. života (Athény).

Ezop je pokládán za prvního vypravěče a tvůrce klasických bajek, třebaže nejstarší záznamy jsou doloženy už u Sumérů (18. století př. n. l.) a objevují se též v Hesiodově díle (700 př. n. l.). Údaje o autorovi nejsou spolehlivě doloženy a jejích výklad je ztížen tím, že Ezopovův životopis nabyl časem legendárních rysů. Nejstarší prozaickou sbírkou Bajek pořídil Demetrios Falerský (350-280 př. n. l.). Tato sbírka, z níž se dochovaly jen zlomky, se stala základem dalších antických souborů bajek spojovaných s Ezopovým jménem. Nejstarší dochovaná redakce pochází z 1.-2. století našeho letopočtu a obsahuje 230 prozaických bajek v latině (Recensio Augistiana). V prvním století našeho letopočtu zpracoval římský básník Phaedrus Bajky v latinských verších (jambický senár), tvořil však i své vlastní. Jiný římský básník Babrios, psal na počátku 2. století n. l. Bajky v řečtině a ve verších připojuje k nim novelistické motivy jiných látek. O 200 let později čerpal z tohoto díla Avianus, jenž do svého souboru pojal 42 bajek psaných latinsky elegickým distichem; většinu převzal od Babria. Na základě Avianova zpracování (4. století našeho letopočtu) a prozaické parafráze Phaedrovy sbírky vznikl tzv. Romulus, nejoblíbenější středověký prozaický soubor ezopovských bajek. Různorodý materiál ze středověkých sbírek, opírající se o zpracování z 1.-2. století n. l., je soustředěn v souboru, který obsahuje asi 400 bajek (Corpus Fabularum Aesopicarum). V novověku vrcholí tradice ezopovských bajek v dílech spisovatelů 17.-19. století (J. de La Fontaine, G. E. Lesing, I. A. Krylov, u nás A. J. Puchmajer). Lze předpokládat, že v Čechách byly B. známy na základě latin. zpracování. Nejstarší Čes. Redakce, parafrazující 60 bajek Anonymových, pochází z 15. století n. l. a je obsažen ve sborníku hraběte Baworowského. Nejobsáhlejší vydání ezopovských bajek v Prostějovském sborníku (16. století n. l.) Jana Akrona Albína (Vrchbělského) se opílá překlad něm. redakce Steinhöwelovy a je doplněny Albínovým překladem Nových fabulí přímo z řečtiny. Části sborníku se v četných otiscích objevuje až do 19. století

 Tato kniha na Novém Literárním doupěti

 

    1   >

 

 

 

[Listovat]

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky

TOPlist