Jaroslav Foglar

V roce 1911 umírá v Poděbradech Jestřábův otec ve věku pouhých 39 let. S matkou a bratrem se stěhuje roku 1914 do Korunní třídy 16 na Vinohradech, kde bydlí až do roku 1980.

Roku 1920 poprvé navštěvuje skautský oddíl a v roce 1922 vstupuje do 48. klubu oldskautů - Jestřábi.

V Národní politice mu roku 1920 vychází (v jeho třinácti letech !) první literární pokus, báseň Měsíční noci. V září odjíždí vlakem Čs. červeného kříže na tříměsíční pobyt do Švýcar.

V roce 1924 se stává členem 34. skautského oddílu v Praze a v roce 1925 získává přezdívku "Jestřáb".

1925 - končí obchodní školu, nastupuje jako úředník u firmy Oskar Stein, a to na celých 13 let. Poprvé vede tábor, zavítá do Sluneční zátoky. Na podzim se jeho 34. oddíl slučuje s 2. odd. (vzniká populární pražská "Dvojka") a Jestřáb přechází do jejího vedení.

1927 - v září se stává vůdem "Dvojky". V časopisu Skaut-Junák otiskuje povídky o táboření, z kterých v roce 1938 po úpravách vznikla kniha "Tábor smůly".

1933 - v září začíná v časopise Skaut-Junák vycházet na pokračování skautský román "Boj o první místo". Jestřáb posílá rukopis "Hochů od Bobří řeky" do soutěže Melantrichu, nakonec vychází ve "Slovíčku" - dětské příloze Českého slova na pokračování.

1934 - v listopadu vychází v Melantrichu první foglarovka, knížka "Přístav volá".

Od září 1935 vychází Mladý hlasatel (nejprve jako Malý hlasatel). Jestřáb s ním spolupracuje, ale není redaktorem.

1936 - plzeňské nakladatelství Jan Kobes vydává "Boj o první místo" a dlouhodobě se ujímá vydávání foglarovek. V prosinci navštěvuje klubovnu Jestřábova oddílu americký spisovatel E. T. Seton a podepisuje se do kroniky (podle tradice jediný podpis v ČSR - není to však pravdou).

1937 - v Mladém hlasateli se objevuje výzva k zakládání čtenářských klubů. V prosinci 1937 vychází v nakladatelství Kobes první vydání "Hochů od Bobří řeky".

1938 - na jaře přechází J. Foglar do propagačního oddělení Melantrichu. Objevuje se první knižní vydání "Tábora smůly". Slovíčko otiskuje "Historii Svorné sedmy". 17. prosince vychází v Mladém hlasateli první příběh Rychlých šípů.

1939 - vychází první knižní vydání "Chaty v Jezerní kotlině" a divadelní hra "Tábor ve Sluneční zátoce".

1940 - 10. ledna je v pražském Komorním divadle premiéra výše uvedené hry, v níž účinkují hoši Jestřábova oddílu. Krátce před tím, než Němci zakazují skauting (4.10.1940), vychází foglarovka "Pod junáckou vlajkou". 30. listopadu vydává Melantrich první sešit kresleného seriálu "Rychlé šípy".

1941 - 15. května nacisté zakazují vydávání Mladého hlasatele. V září vychází v nakladatelství Kobes první "Zápisník třinácti bobříků". Poprvé knižně vychází "Záhada hlavolamu".

1943 - se svým skautským oddílem, pracujícím navzdory zákazu, přechází do Klubu českých turistů.

1945 - od září je redaktorem časopisu JUNÁK, kde začíná otiskovat pod názvem "Devadesátka pokračuje" další příhody, navazující na knihu "Pod junáckou vlajkou".

1946 - v březnu se rozchází s redakcí Junáka a přechází do časopisu VPŘED.

1947 - v některých sdělovacích prostředcích se objevují útoky proti časopisu Vpřed i J. Foglarovi.

1948 - kritika se stále zvyšuje. Jestřáb musí odejít z časopisu, v nakladatelství Mladá fronta je zrušeno připravované vydání "Záhady hlavolamu". Na vydání své další knihy čeká J. Foglar celých 17 let! Dochází k druhému zrušení skautingu.

1952 - dopisuje knihu "Tajemná Řásnovka" (původně "Stráž Řásnovky").

1954 - pod dohledem STB začíná pracovat v pražské Městské stanici mladých turistů.

1955 - píše rady a návody do časopisu PIONÝR. Od listopadu pracuje jako vychovatel ve středoškolském internátu.

1957 - 20. března je přijat za kandidáta Svazu českých spisovatelů. Na přijetí za člena si musel počkat osm let.

1959 - dopisuje knihu "Poklad Černého delfína".

1963 - pro časopis ABC píše náměty kresleného seriálu KULIŠÁCI.

1964 - v září odchází z místa vychovatele a zůstává ve svobodném povolání spisovatele.

1965 - v tomto roce dochází ke zlomu ve vynuceném literárním mlčení J. Foglara. Od března do srpna zařazuje časopis PIONÝR "Hochy od Bobří řeky" jako četbu na pokračování, otiskování však zastavuje tehdejší vedení ÚV ČSM. V květnu je Jestřáb přijat za člena Svazu českých spisovatelů. O prázdninách je se svým oddílem jako každoročně na táboře, završuje tak 40 let nepřetržité práce oddílového vedoucího a pokračuje v ní - aktivně až do 2. poloviny 80. let. V září po osmnácti letech vychází opět Foglarova kniha - "Tajemná Řásnovka".

1966 - 1970 - postupně dochází k uvolnění a rehabilitaci jeho díla, které pak násilně přeruší "normalizační proces", následující po roce 1969. V Jestřábově životě se tak opakuje to, co už zažil po roce 1948 - zákaz vydávání knih, třetí zákaz skautingu.

1970 - je dokončena nová kniha - příručka "Náš oddíl ". Nevyšla po zákroku ÚR PO SSM. Po řadě pokusů vyšla až v březnu 1992.

1981 - ve věku 102 let zemřela maminka J. Foglara, o kterou se až do smrti staral.

Do Svazu spisovatelů byl po "normalizačním" vyloučení přijat znovu až v roce 1987, několik měsíců po svých osmdesátých narozeninách. Ale například ještě roku 1988 při přípravě "ideově tematických plánů" dětských časopisů na rok 1989 vedení podniku Mladá fronta neschvaluje otiskování jeho návodů a her ...

1987 - vychází v Olympii 12. vydání "Hochů od bobří řeky" a zahajuje tak třetí vlnu vydávání foglarovek, která trvá dodnes.

1988 - 17. prosince je v Praze 4 slavnostně otevřena výstava "50 let Rychlých šípů"

1990 - po revoluci vychází kniha "Dobrodružství v temných uličkách" - spojení "Záhady hlavolamu", "Stínadel" a jejich nového pokračování - "Tajemství Velkého Vonta". Za tuto knihu je Jestřábovi udělena nakladatelstvím Olympia hlavní nakladatelská cena za rok 1990.

1991 - v Brně vzniká "Sdružení přátel Jaroslava Foglara"

1992 - od 17. do 31. března probíhá výstava "Život a dílo JF". Jestřáb je jako první zapsán do "Knihy cti městské části Praha 3".

1993 - 13. května je premiéra filmu režiséra Kotka "Záhada hlavolamu".

1994 - vychází foglarovka "Modrá rokle". 27. dubna obdržel Jaroslav Foglar titul "Čestný občan hlavního města Prahy".

1995 - od jara je Jestřáb trvale v nemocnici.

1996 - "Kronika Hochů od Bobří řeky" - výběr z oddílových kronik pražské "Dvojky" připravil Miloš Zapletal - ZET.

1997 - 5. července, v předvečer svých devadesátin, se účastní odhalení pamětní desky ve Sluneční zátoce.

Od 3. dubna do 15. září probíhala k Jestřábovým devadesátinám a nedožitým devadesátinám Dr. Fischera v Muzeu hlavního města Prahy výstava "Po stopách Rychlých šípů".

1998 - před vánočními svátky vyšlo v knižní podobě souborné vydání všech kreslených příběhů Rychlých šípů.

1999 - 23. ledna přišla zpráva, která zarmoutila všechny, kdo měli Jaroslava Foglara rádi. V tento den po dlouhodobém pobytu v nemocnici Jaroslav Foglar - Jestřáb - zemřel.