Ó drahá sladká růžová nedosažitelná touho ... jak je to smutné, že nejde změnit šílený vypěstovaný asfodel, viditelnou skutečnost ... a polekané okvětní plátky kůže ? jak je to inspirované takhle polehávat v obývacím pokoji, opilý, nahý a zasněný, s nerozsvícenou elektrikou ... pořád a pořád pojídat kořen asfodelu, šedý osud ... válet se při plození na květovaném kanapi jak na břehu v Ardenu ? mou jedinou růží dnes večer je radost z mé vlastní nahoty.
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy
