Karel Havlíček Borovský

ČLÁNKY ZE SLOVANA 1850-1851
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Pozorovatel politický

H B. Pan Hurban počal již své "Slovenské Pohledy" vydávati a sice jak bylo předvídati, zase v místním nářečí. Slovenské Noviny ve Vídni jsou s ním také v tuhém sporu a opět tedy budou Slováci ve velmi důležité věci na dvě strany rozděleni. Mezi rozličnými důvody, které uvádí pp. Štúr a Hurban ještě před r. 1848 pro potřebu, aby se na Slovensku psalo v místním nářečí, byl také hlavní ten, že tak spíše se vyrovnají s tehdejší maďarskou vládou, která by jim byla prý mnohem nepříznivější, kdyby česky psali. Nyní není již žádná maďarská vláda, naopak vláda nyní panující ustanovila náš jazyk spisovní také za vládní orgán na Slovensku, a přece p. Hurban vede staré způsoby své. Hned první svazek jeho jest zase jen jazyková polemika, a ačkoli praví, že se o tyto záležitosti hádati nemíni, jsme přece úplně přesvědčeni, že neprojde ani jedno číslo bez hádek s druhou stranou všeobecným spisovním jazykem píšící. My ovšem nebudeme se s p. Hurbanem o jazyk hádat, ale kdyby okolnosti tomu dovolovaly, dokázali bychom panu Hurbanovi skutkem, že Slováci lépe po česku rozumí a také raději čítají než jeho neslovanským a nesrozumitelným slohem psanou novoslovenčinu, které neumí p. Hurban jinak národního rázu dáti, nežli užíváním slov nejvulgarnějších, o kterých on často myslí, že jsou pouze slovenská, kterých zatím ale u nás v horáckých vesnicích také užívají.

- V jednom dopisu z Uher vypisuje nám Reichszeitung některé nad míru podivné věci. Především se přiznává, že prý lid tam jest nespokojen - a takové vyznání v Reichszeitungu něco znamená! Dále praví Reichszeitung, že lid v Uhrách mluví o velikých maďarských armádách, které na hranicích čekají jen na pokynutí Košutovo, aby vpadly do země, kterážto trpká rozjímání Reichszeitung končí touto (v Reichszeitungu) neslýchanou sadou: Spokojenost je nejmoudřejší zbraň proti revoluci. Reiohszeitung tedy jak vidíme začíná moudřet, ona nedrží již ani jako Vídeňský Dennik katolictví a vojsko za nejlepší a jedinou zbraň proti revoluci, nýbrž - spokojenost! Ale jak se docíliti má této spokojenosti?

- Ve kterémsi jiném časopise Vídeňském zase se dočítáme, že vláda prý na to myslí, založiti v Uhrách zvláštní tabáční kolonie, kdežto by také z části usazovali se trestníci a lidé špatně zachovalí. - Příčinou toho jest, že nyní v Uhrách z mrzutosti nad tabačním monopolem velmi zhusta nechavají zúplna setí tabáku, a raději pšenici, řepku atd. na předešlá tabáková pole vysévají. Veliký počet zdržuje se naschvál od kouření.

- V jednom svém posledním čísle jmenuje Víd. Den. svrchovanost národu obludou. Víme, že veliké a mocné státy za své hlavní pravidlo uznávají tuto obludu svrchovanost národu a tak jako strany monarchicko-patriarchální nechtí od republikánů nazvat nechati obludami svá základní práva, tak snad by již pouhá slušnost toho žádala, aby se tak mocná zásada a tak vážená v mnohých krajinách nejmenovala takovými nedůstojnými jmény. -Ale Poturčenec horší bývá nežli Turek.

- Studenti (...)

(......)