Karel Havlíček Borovský

ČLÁNKY ZE SLOVANA 1850-1851
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Svoboda církve

(H. B.) Sněm ústavní, jenž povolán byl ke zřízení nového konstitučního života v Rakousích, rozpuštěn jest na počátku března r. 1849 a od té doby vládne zase ministerstvo zcela samovolně, vydávajic na cestě ordonnanční takové nesmirné množstvi zákonů a nařízení, že již nyní s jakousi lhostejností čitáme ve vládnich novinách ta velká "nejponíženější přednešení věrně poslušného ministerstva" a za nimi se vinoucí řady paragrafů s nadpisem prozatímních zákonů, toužebně při tom vzdychajíce, kdy asi přestane tato prozatímnost a nastane opravdivost.

Všeobecná lhostejnost národů proměnila se však najednou v nejbystřejši pozornost, když v posledních dnech měsíce dubna vyšly prozatímni zákony o poměrech katolické církve k státu a ke školám s přednešeními pana ministra hraběte L. Thuna, tenkrát proto velmi zajímavými, že v nich byly obsaženy dlouhé vyňatky ze spisu shromážděných ve Vídni biskupů, podaného k vládě, o jehožto pravém obsahu až posud nic nemohlo přejit do veřejné vědomosti, čímž očekávání velice napnuto bylo.

Vládní noviny a strana s vládou vždy se pochlebně srovnávajici nazývaly sice tyto nové zákony svobodou církve, všichni ti ale, kteří jinak liberálními se nazývají, hořce naříkali nad temito zákony, z čeho již poněkud se souditi dá, jaká asi to bude svoboda církve.

Hlavní ustanovení těchto zákonů jsou následující: Placetum regium, totiž svolení vlády, které vždy dříve ke všem krokům církevní moci potřebné a nevyhnutelné bylo, jest vyzdviženo, a od nynějška mohou biskupové a katolíci vůbec s papežem bezprostředně ve spojení státi, a papež může nařízení svá bez předběžného svolení vlády do Rakous vydávati.

Církevní tresty mohou se katolíkům ukládati bez povolení vlády. Biskupové mohou všechny církevní služebníky, totiž faráře, kaplany atd. s úřadu svrhovati a přijmy jim odebrati.

Biskupy ale bude ustanovovati J. M. císař.

Kde jest většina katolíků, tam se v neděli nesmí ani od jiných věr vyznavačů hmotné práce konati a obchod provozovati. Professorem theologie neb učitelem náboženství nesmí býti nikdo bez povoleni biskupa, kterýž toto povolení vždy zase nazpět vzíti může, v kterém pádu ale professor má právo na pensi od vlády.

Školy nižší stojí jako posud pod dozorstvím biskupů.

To jsou tedy hlavní vlastnosti svobody církve, jakou nám udělilo ministerstvo, držíc se, jak pozorujeme, skoro ve všem návrhů učiněných od biskupského shromáždění ve Vídni.

My jsme sice nikdy neměli důvěru k těmto návrhům našich pánů biskupů, znajíce dobře ducha, který jimi vládne a na který jsme již při příležitosti vydání pastýřského listu po ukončených poradách náležitě poukázali: nyní tedy vidíme, že jsme se ve svých předtuchách nesklamali.

Tato svoboda cirkve není nic jiného než svoboda biskupů a největší podřízenost jak nižšího kněžstva tak i všech věřících. Víme dobře, že dosavadní zřízení církve katolické středověké jest, a na úplné samovládě, ba téměř despotii biskupů se zakládá a víme také, že duchovní despotie (...)

(......)