Karel Havlíček Borovský

ČLÁNKY ZE SLOVANA 1850-1851
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Bohuslava Balbina obrana národu slovanského, zvláště českého

(H. B.) Jeden z velmi zasloužilých mužů našeho národa, který však posud ještě malo našel vděčnosti, ba jehož jméno lidu našemu skoro ani známo není, jest jezovita Bohuslav Balbin, (narozen r. 1621, umřel r. 1688). Zůstaneť to zajisté vždy podivným výjevem v letopisech, že v řádu Jezovitském, úhlavním to škůdci a hubiteli národu českého, v řádu, který téměř jen proto do země naší byl povolán, aby dusil osvětu a ducha národního, že, pravím, v tomto řádu a zrovna v této době, kdežto se údové téhož řádu chlubili, kolik tisíc knih českých který spálil, objeviti se mohl muž takový, jako náš Balbin, nejhorlivější zastavatel národu českého, nejpilnější pěstovatel dějin českých, pravý vlastimil v nejušlechtilejším tohoto slova významu. Zásluhy Balbinovy vždy většl ceny nabývají tím, že žil právě po bitvě na Bílé Hoře v době nejnešťastnější pro národ náš, kdežto byl duch národa zcela poražen, země vyhubena, všichni přátelé národu ve vyhnanství, kdežto se provozovala největší despotia jak v církevním tak i v občanském životě: že právě v této době a co spoluúd řádu, jenž byl středištěm všech piklů proti českému národu, Balbin zůstal horlivým zastavatelem své vlasti, to dává dvojnásobnou váhu jeho šlechetným zásluhám.

Že proto neměl přízně ani u jezovitů, ani u tehdejší zemské vlády, rozumí se samo sebou, bylť z Prahy po dvakrát vypovězen a zastrčen do pokoutního kláštera ve Slezsku, nepochybně proto, aby tam nenašel pomůcek pro své historické spisy, a hlavní jeho spis (Epitome rerum bohemicarum) Dějiny české země byl po 7 let od církevní censury a od vlády od tisku zdržován a jenom příznivostí Petra Lambeciusa, císařského knihovníka, vyšel konečně císařským rozhodnutím na světlo, kterýžto Lambecius zvláštním psaním k císaři schvaluje tento spis Balbinův. Z dopisů, které Balbin psal v této záležitosti k hraběti F. W. Kynskému, příznivci svému, jeví se nejlépe duch tehdejšího času, neboť dne 14. ledna 1674 odesílá Balbin panu Kynskému svůj rukopis Epitome s tou žádostí, aby ho od někoho věrného opsati dal, a to že ze dvou příčin činí, dokládá předně, aby již rukopis neměl, kdyby představení vydání jeho poručili, a za druhé, aby se spis pro potomky zachoval, kdyby byl v censuře zničen. V jiném dopisu témuž panu Kynskému stěžuje si Balbin, že se spisu jeho historickému vytýká, že prý dráždí Čechy na Němce, z čeho pozorujeme, že již tenkrát Čechové Němcům hrozné křivdy činili jako ještě posud. Též se o tom zmiňuje Balbin, že dostal od svých představených výstrahu, aby již budoucně nic podobného nebezpečného nepsal.

Balbin se narodil roku 1621, tedy zrovna ten rok po bitvě bělohorské v Hradci Králové ze šlechtické rodiny a byl syn Tomáše Škornice Balbina z Vorličné, pána na Petrovicích a purkrabího Pardubického. Rodina jeho schudla tehdejšími nehodami, a otce ztratil již v mladém věku, tak že matka jeho jen podporou příbuzných byla v stavu dáti mu lepší vychování. Studoval doma, pak v (...)

(......)