Karel Havlíček Borovský

ČLÁNKY ZE SLOVANA 1850-1851
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Upomínka na rok 1848

(H. B.) Kdo ještě není důkladně vyléčen z mylné zásady v r. 1849, od tak zvaných demokratů německých a maďarských zhusta hlásané, že totiž národové mezi sebou a jeden k druhému jsou spravedlivější nežli vlády, tomu poslouží snad k prohlédnutí lepšímu výborně jeden veřejný plakát, který ve Vídni r. 1848 v čas známých červnových událostí Pražských na rozích přilepen byl a veřejně se prodával a který zde ve věmém překladu podáváme, za zbytečné považujíce, abychom snad nesmímé jeho lži proti Pražanům teprva vyvraceli, anť beztoho všechny okolnosti dobře známy jsou obecenstvu. Zní pak takto:

Rebelanti na zbořeninách v Praze. Poddali-li se? Svaté křižácké tažení Vídeňanů proti slovanským zákeřnickým vražedníkům.

Přehrozný terrorismus vládne na zřízeninách metropoly české. Staré i Židovské město vzplanulo jako ohnivé moře od zápalných prskavek a pum, avšak ďábelská zloba Čechů proto předce nepopustila. Nadarmo Windischgratz opět a opět jal se vyjednávati, nadarmo dal po třikráte vytýčiti bílý praporec míru: za odpověd po každé vyslance jeho úkladně zastřelili.

Čackomyslní, dobrosrdeční Vídeňané! nedejte se másti od několika smyslem pominulých žurnalistů, českých to padouchů, neostýchajícich se drze tvrditi, jako by Windischgrätz byl shůry obdržel rozkaz k potlačení svobody a práv národův a jako by proto byl v Praze udělal první násilný pokus; nevěřte, že by Němci a Češi za jedno bojovali na barrikádách a že by krvavýma rukama byli sobě bratrství přísahali.

Nedáť se ovšem zapříti, že měli do Prahy místo nenáviděného aristokrata, poslati radši jiného generála; česká rebelie byla by pak ještě počkala, ale konečně byla by přece vypukla. Bylať již dávno spiknutá a rozličnými štrychy ďábelskými nastrojena; ruští emisaři, ruské peníze již od drahného času podněcovali tento zánět, a již před několika měsíci bylo Čechy slyšet kterak volali: "Radši ruskou porobu, nežli rakouskou svobodu! Svatý Václave! vyžeň Němce, cizozemce!

Chorvátsko, Slavonie a Ilirie podporují své soukmenovce k vůli založení veliké říše slovanské, kterou chtějí utvořiti z celého státu rakouského s těsným připojením k Rusku.

Mluvím svatičkou pravdu: V Praze, kde přece jest polovice německých obyvatelů, tam Němcům smrt přísahali.

Fanatismus Čechů jiz podobá se vzteklé šílenosti. Ať ničeho nedím o úkladném usmrcení bezbranné ženy, kněžny Windischgrätzovy, o zrádném zavraždění poslů smířlivých, ale pohled na mrtvoly 20 již posud povědomých Němců, kteří pro nošení barev německých buď na ulicích buď i ve svých obydlích úkladnou smrtí se světa sešli, ten pohled naplňuje uděšením i pomstychtěním. Také několik studentů vídeňských takovým způsobem padlo za obeť národního záští.

Věříte-liž ještě, že Čechové bojují pro svobodu? Svobodný člověk nepoškvrní se úkladným vražděním. Pařížští revolucionáři v minulém věku nesčíslně osob odpravili guillotinou, ale nikoho (...)

(......)