Ernest Hemingway

STAŘEC A MOŘE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kde se umyl? pomyslel si chlapec. Pumpa byla ve vesnici o dvě ulice dál dolů po silnici. Musím tu pro něho mít vodu, umiňoval si chlapec v duchu, a mýdlo a pořádný ručník. Proč na nic nemyslím? Musím mu opatřit ještě jednu košili a kazajku na zimu a nějaké boty a ještě jednu pokrývku.

„To dušené maso je výborné," pochválil ho stařec.

„Povězte mi, jak to vypadá s baseballem," požádal chlapec.

„V Americké lize není nad Yankeeje, jak jsem říkal," odpověděl stařec blaženě.

„Dneska prohráli," namítl mu chlapec."

„To nic neznamená. Slavný DiMaggio se zase našel."

„Mají v mužstvu taky jiné hráče."

„Samozřejmě. Ale na něm nejvíc záleží. Ve druhé lize mezi Brooklynem a Filadelfií musím sázet na Brooklyn. Ale pak si zase vzpomenu na Dicka Sislera a na ty jeho ohromné drajvy ve starém parku."

„To ještě nikdo jiný nedokázal. Napaloval míč nejdál, jak jsem kdy viděl."

„Pamatuješ se, jak chodíval na Terasu? Chtěl jsem ho vzít na ryby, ale styděl jsem se mu říct. Tak jsem ti říkal, abys mu řekl ty, a ty jsi se styděl taky."

„Já vím. To byla velká chyba. Byl by možná s námi jel. A my bychom pak měli vzpomínku na celý život." „Rád bych vzal na ryby slavného DiMaggia," zamyslel se stařec. „Jeho táta prý byl rybář. Možná, že byl tak chudý jako my a že by nám rozuměl."

„Táta slavného Sislera nikdy nebyl chudý a hrál v první lize, když byl tak starý jako já."

„Když jsem já byl tak starý jako ty, sloužil jsem jako námořník na plachetnici, co plula do Afriky, a viděl jsem večer na pobřeží lvy."

„Já vím. To jste mi vyprávěl."

„Chceš si povídat o Africe nebo o baseballu?"

„Radši o baseballu," odpověděl chlapec. „Povězte mi o slavném Johnovi J. McGrawovi!" Vyslovil J po Španělsku jako cín.

„Chodíval kdysi taky občas na Terasu. Ale když se napil, byl hrubý, mluvil sprostě a nedalo se s ním vyjít. Měl v hlavě vedle baseballu ještě koně. Nosil aspoň pořád po kapsách dostihové seznamy a často říkával jména koní do telefonu."

„Byl to slavný manažér," přidal se chlapec. „Můj táta myslí, že ten něj slavnější."

„To proto, že sem tak často jezdil," namítl stařec. „Kdyby sem byl nepřestal jezdit každý rok Durocher, myslel by si tvůj táta, že nejslavnější manažér je on."

„Ale kdo je opravdu nejslavnější manažér, Luque nebo Mike Gonzalez?"

„Já myslím, že jsou tak stejní."

„A nejlepší rybář jste vy."

„Ba ne. Znám lepší."

„Qué va," odporoval chlapec. „Je hodně dobrých rybářů a pár jich je ohromných. Ale vy jste jen jeden."

„Děkuju ti. To mi dělá dobře. Jen doufám, že se nenajde tak ohromná ryba, aby nás usvědčila z nepravdy."

„Taková ryba není, jestli máte pořád ještě dost síly, jak říkáte."

„Možná, že nejsem tak silný, jak si myslím," uvažoval stařec. „Ale znám spoustu všelijakých triků a mám pevnou vůli."

„Měl byste si teď jít lehnout, abyste byl ráno svěží. Odnesu nádobí zpátky na Terasu."

„Tak dobrou noc. Ráno tě vzbudím."

„Vy jste můj budíček," řekl mu chlapec.

„Stáří je můj budíček," odpověděl mu stařec. „Proč se staří lidé probouzejí (...)

(......)