Vzpomínám, že v páté třídě obecné školy, když se rodiče rozhodli, že budu studovat na sřední škole, na konci páté třídy jsem nesl frekventanční vysvědčení s několika čtyřkami a trojkami, aby tohle vysvědčení podepsal ředitel obecné školy. Zaklepal jsem na ředitelnu, otevřely se dveře a tam stál tlustý pan ředitel. Byly té jeho postavy plné dveře. Vzal vysvědčení a snad pro jistotu chtěl ještě můj ústní souhlas. Tak ty chceš jít opravdu študovat? Přikývl jsem a řekl, že opravdu chci jít študovat. Na chodbě zářilo slunce a pan ředitel Polanský mi zničehonic dal strašlivou facku, až se mi zatmělo v očích, lehce do mně vrazil pupkem a zabouchl dveře hromovou ranou. Myslím, že pan ředitel Polanský viděl celá ta moje studia dopředu jako jasnovidec, protože hned v primě na gymnáziu v Brně jsem propadl ze šesti předmětů a měl zákonné mravy, takže tatínek mne odvezl od babičky z Brna a řekl, že mohu propadat doma v Nymburce na krásné reálce …
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy
