Bohumil Hrabal

DOMÁCÍ ÚKOLY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

O výjezdních doložkách

POSLEDNÍ SRPNOVOU NEDĚLI jsem se procházel lesem a z tranzistoru naslouchal všem možným zprávám. Parádně jsem se dolekal, když v třináct hodin jsem z Vídně slyšel zprávu, že já a několik desítek dalších spisovatelů jsme byli zbiti a odvlečeni neznámo kam. Arthur Miller jako předseda Penklubu proti tomu dává protest. A protože celé odpoledne jsem z tranzistoru neslyšel ani jednu zprávu, která by dementovala to, co jsem v jednu hodinu slyšel, ba naopak, uslyšel jsem doplněk té zprávy první, že jsme byli odvlečeni neznámými muži, kteří se převlékli za zřízence sanitky, začal jsem z těchto poselství být lehce dementní, nejsa dementován dementil jsem, že možná se procházím lesem a přitom sním, že jsem svázán do kozelce a sanitkou bez výjezdní doložky odvážen neznámo kam, anebo že jsem odvlékán přestrojenými zřízenci sanitky a na dně tohoto auta krásně sním, že se procházím lesem. Nelze se ani potom divit, že v prosinci jsem se stavil v jedné vesničce v Orlických horách a nepodivil jsem se několika vykopaným hrobům. Hrobník mne pak poučil, že v tomto kraji, když uhodí mráz, tak země zmrzne až na kost, a je to hrozná práce s vykopáváním, takže on zavčas pozoruje ve vesnici, kdo je na umřití a ještě do měkké hlíny mu vykope hrob, bez výjezdní doložky v podobě úmrtního listu. Potom se už vůbec nelze divit, že jsem včera potkal přítele, který se divil, že tady ještě jsem. Když jsem se ho zeptal, jak to myslí, zda jsem ještě na této zeměkouli, nebo se diví, že jsem ještě v této zemi, řekl mi ten můj přítel, že věděl, že existuju, že jsem, ale pouze myslel, že už nejsem v této zemi, že jsem zkrátka pryč. Řekl jsem mu to, že jsem celý pryč z toho, proč si myslí, že bych měl být pryč? Odpověděl mi, že každý slušný člověk, když není pryč, tak má mít připravenou výjezdní doložku, aby když situace v této zemi začne být nejistá jak aprílové počasí, že té chvíle má slušný člověk být z toho celý pryč a snažit se, aby odjel pryč. A já mu řekl, že výjezdní doložku na tento případ nemám, že sice schvaluji, aby každý občan této země měl výjezdní doložku, aby podle svých práv si vyjel nebo nevyjel tam, kam se mu zachce, avšak bohužel, že myslím, že se nesluší, aby spisovatel odjížděl z této země, obzvláště tehdy, když je situace nejistá jak dětská prcinka. Řekl jsem, že moje situace je komplikovaná tím, že tam venku, tam pryč, že mám přeloženou více než desítku mých rabiátských i něžných knížek, a že bych za další překlady, které se v cizině dělají, klidně až do konce svého odcizeného života mohl žít, že ale já mám tady, doma, svoje čtenáře, své pábitele, které jsem právě v těch knížkách učil jisté frajeřině, tomu umění jen se tak nebát a jít nad události, při kterých tuhne krev, ironií a humorem. A teďka bych měl tu svoji obec pábitelů nechat tady na holičkách a někde tam pryč si žít život rentiéra z tantiém knížek, které jsem nenapsal sám, ale vždycky ve spolupráci s tisíci lidmi, které jsem od dětství potkal a potkávám, lidí, (...)

(......)