Victor Hugo
překlad: Alena Hartmanová

VELIKÝ JARGAL
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XV

Ohlušen pevnostními děly, křikem uprchlíků a vzdáleným rachotem řítících se domů nevěděl jsem, kam se mám se svými vojáky obrátit. Naštěstí jsem na cvičišti potkal kapitána od žlutých dragounů, který se mě ujal. Cestou jsem se dozvěděl, že vzbouření otroci mají v rukou Dondon, Terrier-Rouge, městečko Ounaminte, ba i plantáže v Limbé, v sousedství Aculu. Konečně jsem dorazil do paláce guvernéra pana de Blanchelande. Všechno tam bylo vzhůru nohama, včetně hlavy domácího pána. Žádal jsem o rozkazy a zároveň jsem místodržitele prosil, aby zajistil bezpečnost ohroženého Aculu. Měl u sebe pana de Rouvray, generála a jednoho z největších statkářů na ostrově, pana de Touzard, podplukovníka capského pluku, několik poslanců shromáždění koloniálního i krajského a různé význačné osadníky. Když jsem vstoupil, tato provizorní rada bouřlivě rokovala.

„Pane guvernére,“ prohlašoval právě jakýsi poslanec krajského shromáždění, „stalo se, co jsme dávno předvídali a před čím jsme marně varovali: vzbouřili se otroci, a nikoli svobodní míšenci.“

„Říkali jste to, to je pravda, ale nevěřili jste tomu,“ odtušil jízlivě poslanec shromáždění koloniálního přezvaného na shromáždění generální. „Říkali jste to, abyste si zjednali kredit na náš úkor. Čekali jste podobnou rebelii tak málo, že jste v roce 1789 zosnovali kašírovanou vzpouru otroků na vrchu Capském. To slavné směšné povstání, při kterém byl zabit jediný dobrovolník, a to ještě vlastními druhy.“

„Vinni jste vy,“ rozlítil se reprezentant z kraje, „vy extremisti! Vy jste dali popravit toho nešťastníka, který se odvážil vejít do kavárny bez trikolóry v klopě, a vystavovali jste jeho hlavu po městě. Vy jste dali popravit mulata Lacomba jen proto, že podal petici počínající těmito nevhodnými slovy: Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého.“

„Hrubě zkreslujete, pane!“ vykřikl člen shromáždění generálního. „Tady jde o zápas zásad a výsad, o spor mezi hrbáči a nosáči.“

„Však jsem si to myslel! Jste nezávislý, pane!“

„Teď jste se odhalil! Jste bílý třapec! Styďte se, pane!“

Hádka by se jistě přiostřila, kdyby ji nebyl přerušil guvernér.

„Pánové! Jak to souvisí s bezprostředním nebezpečím, které nám hrozí? Raďte mi a neurážejte se navzájem! Přečtu vám hlášení, které jsem obdržel. Povstání začalo dnes v deset hodin večer na plantážích usedlosti Turpin. Otroci, které vede anglický černoch jménem Buckman, strhli ke vzpouře i robotníky z usedlostí Clément, Trémes, Flaville a Noë. Zapálili pole a povraždili osadníky s neslýchanou krutostí. Celou hrůzu vám nejlíp osvětlí jeden detail. Jejich korouhví je dětské tělíčko nabodnuté na píku… Taková je situace venku. Uvnitř, ve městě, všechno vře. Mnozí občané ze strachu své otroky pobili. Ostatní, milosrdnější či statečnější, je drží pod zámkem. Malí běloši svádějí vinu za celé neštěstí na svobodné míšence. Několik mulatů se málem stalo obětí rozběsněného davu. Poskytl jsem jim azyl v jednom kostele, který hlídá prapor vojska. Míšenci chtějí dokázat, že (...)

(......)