Henrik Ibsen

PEER GYNT
recenze
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Stručný obsah hry:

Nafoukaný, samolibý, omezený, neperspektivní a netolerantní, těmito všemi přídavnými jmény by se dal popsat ve stručnosti Peer Gynt. Tato povaha často může vést až k osobní tragédii a právě tak to bylo i v případě Peera Gynt, který procestoval celý svět, aby zjistil, že žena kterou miluje je v jeho rodné vesnici a čeká na něj, ale to už je pozdě.

Henrik Ibsen chtěl touto hrou vyjádřit svou nespokojenost s povahou Norů, kteří byli velmi snadno ovlivnitelní a téměř bez vlastního názoru.

Peer Gynt je hlavní postavou této knihy. Je to mladý statný asi dvacetiletý mladík, kterému se ale každý posmívá za jeho neustálé snění, i když například jeho matka, která se o něj stará, mu občas na chvíli uvěří (následující ukázka je ze situace, kdy Peer Gynt vysvětluje své matce, proč nemohl být doma a pomáhat jí).

 

(Všechny následující úryvky jsou z knihy Henrika Ibsena Peer Gynt, nakladatelské družstvo Máje v Praze, 1948)

 

 "AASE: Jen když nesrazil jsi vaz -
 copak kajda - ta se spraví! -
 jenom když tě mám tu zas,
 vždyť tu o krk šlo a zdraví!
 

(Náhle se zarazí, pohlíží na Peera vyvalenýma očima a s otevřenými ústy, nenalézá hodnou chvíli slov a konečně vyrazí.)

 Peere, Peere, mně se zdá,
 vždyť já to už slyšela!
 Když mně bylo dvacet let,
 sobí jízda, sobí let
 vyprávěl se týmiž slovy
 o Gudbarovi o Glesnovi.
 Že jsi Peere, zase lhal!
 Zatracený kluku, lháři -
 vždyť je to zas lež jak věž!"
 

(str. 17)

 

Kniha pokračuje dále tím, jak Gyntovi matka vytýká, že na tom mohl být daleko lépe, kdyby si vzal krásnou a bohatou Ingrid, která se právě žení, ale za někoho jiného. To Peera dovede k myšlence, že ještě není tak pozdě a vyrazí do Haegestadu, kde svatba má probíhat. Cestou se ale různě zastavuje a projevuje se jeho nerozhodnost, kdy se neustále obává pomluv ostatních a také je naznačeno, že raději problémy řeší alkoholem.

 

 "PEER GYNT: Nemám jít tedy, anebo jíti?
 Kdyby tak bylo něco k pití!
 Kdybych tak mohl jít nepoznán,
 neviděn nikým! - Prolít chřtán
 něčím si ostrým nejlíp by bylo,
 aby se to ve mně ukonejšilo,
 aby už uleh, aby už ztich
 ten šepot kolem, ten stálý smích!"
 

(str. 23)

 

Svým opilectvím a špatným jménem ale odradí i dívku Solvejgu, která se mu na svatbě Ingrid zalíbí.

Ačkoliv je tato hra realistické dílo, tak Ibsen poslal Peera i do pohádkovějšího prostředí, a to konkrétně mezi trolly. Tam potkává dívku v zeleném, která tvrdí, že je bohatá, a proto si ji Peer chce vzít. Ale protože je to říše trollů, tak král pochopitelně nechce, aby jí vládl člověk a snaží se ho předělat na trolla. To se Peerovi nelíbí a jeho povrchní láska je najednou ta tam.

Velmi důležitý mi přijde děj v obrazu osmém - Ztroskotání, kdy se Peer poprvé setká s otázkou života a smrti a přitom ukazuje svou jedinečnou sobeckost k ostatním a také si částečně uvědomuje, že by ve svém věku už mohl mít rodinu, děti, dům a že vlastně doposud stále jen cestoval po světě, ale co z toho má?

 

 "PEER GYNT: Kuchaři!
 Jen jeden z nás vyjde odtud živ!
 Dá Bůh, že mně se to podaří!
 (zápasí spolu o místo na kýlu, kuchař si ochromí ruku a drží se druhou)
 KUCHAŘ: Slituj se - ubohá rodina!
 PEER GYNT: Chci taky mít děti. Na syna
 myslím a život třeba mi.
 KUCHAŘ: Život je přec už za vámi, jsem ještě mladý.
 PEER GYNT: Chce se mi žít!"
 

(str. 133-134)

 

Svoje chyby si Peer Gynt uvědomuje až od obrazu 10, kde sám sebe přirovnává k cibuli a uvědomuje si, čím vším byl:

 

 "Ta první slupka - to je Peer
 na lodi jako pasažér,
 kdy zoufale o život se bil."
 

(nejzajímavější je část, kdy si uvědomuje svou prolhanost)

 "...tahle zase
 podobá se koruně v zářivé kráse,
 byla v ní šťáva - vyschla však brzy, -
 čpí lžemi, až z očí mi vyhrkly slzy!
 (rozškube celou cibuli)"
 

(str. 145)

 

Peer Gynt si také uvědomuje, jak strašně v minulosti ublížil Solvejze.

 

 "PEER GYNT: (zvedne se smrtelně bledý)
 Ta vzpomíná - on zapomněl,
 ta čeká tu - on světem šel.
 Císařem není - Bůh to ví -
 Zde, blázne, bylo tvé císařství!"
 

(str. 146)

 

Celá hra končí tím, jak potká knoflíkáře, který mu vysvětluje, že by ho přišel přetavit v knoflík, protože se neosvědčil.

 

 "Byl jsi brak. Slijeme tě s jinými knoflíky, ulijeme nový."
 

(str. 147)

 

Peer Gynt byl takzvaný polovičák: ani horký, ani studený - nebyl tolik špatný pro peklo a ne tolik dobrý pro nebe. To se mu pochopitelně nelíbí a na poslední chvíli se snaží najít, kdo by mu dosvědčil, jak byl špatný. Ale král trollů mu to nedosvědčí, protože se vlastně řídil podle trollského hesla, které mu sám doporučil:

 

 "Jen pro sebe sám žij, trole, to stačí!"
 

(str. 152)

 

Nakonec si vzpomene na Solvejgu, která by mu eventuelně jeho velikou krutost k ní mohla dosvědčit. Ale ta mu paradoxně odpoví úplně jinak, než očekával a Peer nakonec skončí na tavící lžíci knoflíkáře.

 

 "PEER GYNT: Mé zločiny žaluj a vykřikuj!
 (Solvejga přistrojená do kostela se zpěvníkem a holí v ruce)
 SOLVEJGA: Já neznám žádný. Byls, chlapče můj
 a vrátil ses, jak jsi přislíbil. (hmatá po něm a najde ho)
 Tebou můj život písní jen byl."