<<< Literární doupě
Literární doupě

Henrik Ibsen

PEER GYNT

recenze

 

Peer Gynt - Ibsen Henrik
 
 
cena původní: 229 Kč
cena: 199 Kč
Peer Gynt - Ibsen Henrik
Henrik Ibsen. Člověk a maska - Figueiredo Ivo de
 
 
cena původní: 530 Kč
cena: 445 Kč
Henrik Ibsen. Člověk a maska - Figueiredo Ivo de
Domeček pro panenky/ Nora - Ibsen Henrik
 
 
cena původní: 210 Kč
cena: 183 Kč
Domeček pro panenky/ Nora - Ibsen Henrik

 

    1    

 

 

Stručný obsah hry:

Nafoukaný, samolibý, omezený, neperspektivní a netolerantní, těmito všemi přídavnými jmény by se dal popsat ve stručnosti Peer Gynt. Tato povaha často může vést až k osobní tragédii a právě tak to bylo i v případě Peera Gynt, který procestoval celý svět, aby zjistil, že žena kterou miluje je v jeho rodné vesnici a čeká na něj, ale to už je pozdě.

Henrik Ibsen chtěl touto hrou vyjádřit svou nespokojenost s povahou Norů, kteří byli velmi snadno ovlivnitelní a téměř bez vlastního názoru.

Peer Gynt je hlavní postavou této knihy. Je to mladý statný asi dvacetiletý mladík, kterému se ale každý posmívá za jeho neustálé snění, i když například jeho matka, která se o něj stará, mu občas na chvíli uvěří (následující ukázka je ze situace, kdy Peer Gynt vysvětluje své matce, proč nemohl být doma a pomáhat jí).

 

(Všechny následující úryvky jsou z knihy Henrika Ibsena Peer Gynt, nakladatelské družstvo Máje v Praze, 1948)

 

"AASE: Jen když nesrazil jsi vaz -
copak kajda - ta se spraví! -
jenom když tě mám tu zas,
vždyť tu o krk šlo a zdraví!

(Náhle se zarazí, pohlíží na Peera vyvalenýma očima a s otevřenými ústy, nenalézá hodnou chvíli slov a konečně vyrazí.)

Peere, Peere, mně se zdá,
vždyť já to už slyšela!
Když mně bylo dvacet let,
sobí jízda, sobí let
vyprávěl se týmiž slovy
o Gudbarovi o Glesnovi.
Že jsi Peere, zase lhal!
Zatracený kluku, lháři -
vždyť je to zas lež jak věž!"

(str. 17)

 

Kniha pokračuje dále tím, jak Gyntovi matka vytýká, že na tom mohl být daleko lépe, kdyby si vzal krásnou a bohatou Ingrid, která se právě žení, ale za někoho jiného. To Peera dovede k myšlence, že ještě není tak pozdě a vyrazí do Haegestadu, kde svatba má probíhat. Cestou se ale různě zastavuje a projevuje se jeho nerozhodnost, kdy se neustále obává pomluv ostatních a také je naznačeno, že raději problémy řeší alkoholem.

 

"PEER GYNT: Nemám jít tedy, anebo jíti?
Kdyby tak bylo něco k pití!
Kdybych tak mohl jít nepoznán,
neviděn nikým! - Prolít chřtán
něčím si ostrým nejlíp by bylo,
aby se to ve mně ukonejšilo,
aby už uleh, aby už ztich
ten šepot kolem, ten stálý smích!"

(str. 23)

 

Svým opilectvím a špatným jménem ale odradí i dívku Solvejgu, která se mu na svatbě Ingrid zalíbí.

Ačkoliv je tato hra realistické dílo, tak Ibsen poslal Peera i do pohádkovějšího prostředí, a to konkrétně mezi trolly. Tam potkává dívku v zeleném, která tvrdí, že je bohatá, a proto si ji Peer chce vzít. Ale protože je to říše trollů, tak král pochopitelně nechce, aby jí vládl člověk a snaží se ho předělat na trolla. To se Peerovi nelíbí a jeho povrchní láska je najednou ta tam.

Velmi důležitý mi přijde děj v obrazu osmém - Ztroskotání, kdy se Peer poprvé setká s otázkou života a smrti a přitom ukazuje svou jedinečnou sobeckost k ostatním a také si částečně uvědomuje, že by ve svém věku už mohl mít rodinu, děti, dům a že vlastně doposud stále jen cestoval po světě, ale co z toho má?

 

"PEER GYNT: Kuchaři!
Jen jeden z nás vyjde odtud živ!
Dá Bůh, že mně se to podaří!
(zápasí spolu o místo na kýlu, kuchař si ochromí ruku a drží se druhou)
KUCHAŘ: Slituj se - ubohá rodina!
PEER GYNT: Chci taky mít děti. Na syna
myslím a život třeba mi.
KUCHAŘ: Život je přec už za vámi, jsem ještě mladý.
PEER GYNT: Chce se mi žít!"

(str. 133-134)

 

Svoje chyby si Peer Gynt uvědomuje až od obrazu 10, kde sám sebe přirovnává k cibuli a uvědomuje si, čím vším byl:

 

"Ta první slupka - to je Peer
na lodi jako pasažér,
kdy zoufale o život se bil."
(nejzajímavější je část, kdy si uvědomuje svou prolhanost)
"...tahle zase
podobá se koruně v zářivé kráse,
byla v ní šťáva - vyschla však brzy, -
čpí lžemi, až z očí mi vyhrkly slzy!
(rozškube celou cibuli)"

(str. 145)

 

Peer Gynt si také uvědomuje, jak strašně v minulosti ublížil Solvejze.

 

"PEER GYNT: (zvedne se smrtelně bledý)
Ta vzpomíná - on zapomněl,
ta čeká tu - on světem šel.
Císařem není - Bůh to ví -
Zde, blázne, bylo tvé císařství!"

(str. 146)

 

Celá hra končí tím, jak potká knoflíkáře, který mu vysvětluje, že by ho přišel přetavit v knoflík, protože se neosvědčil.

 

"Byl jsi brak. Slijeme tě s jinými knoflíky, ulijeme nový."

(str. 147)

 

Peer Gynt byl takzvaný polovičák: ani horký, ani studený - nebyl tolik špatný pro peklo a ne tolik dobrý pro nebe. To se mu pochopitelně nelíbí a na poslední chvíli se snaží najít, kdo by mu dosvědčil, jak byl špatný. Ale král trollů mu to nedosvědčí, protože se vlastně řídil podle trollského hesla, které mu sám doporučil:

 

"Jen pro sebe sám žij, trole, to stačí!"

(str. 152)

 

Nakonec si vzpomene na Solvejgu, která by mu eventuelně jeho velikou krutost k ní mohla dosvědčit. Ale ta mu paradoxně odpoví úplně jinak, než očekával a Peer nakonec skončí na tavící lžíci knoflíkáře.

 

"PEER GYNT: Mé zločiny žaluj a vykřikuj!
(Solvejga přistrojená do kostela se zpěvníkem a holí v ruce)
SOLVEJGA: Já neznám žádný. Byls, chlapče můj
a vrátil ses, jak jsi přislíbil. (hmatá po něm a najde ho)
Tebou můj život písní jen byl."

 

    1    

 

 

 

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle

TOPlist