Jerome Klapka Jerome

TŘI MUŽI VE ČLUNU (O PSU NEMLUVĚ)
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola VII

Řeka v nedělním hávu - Jak se oblékat při plavbě po řece - Příležitost pro muže - Harris nemá dost vkusu - Jiřího sako zvané blejzr - Den s naparáděnou mladou dámou - Náhrobek paní Thomasové - Muž, který nemá rád hroby, rakve a lebky - Harris zuří - Jeho názory na Jiřího, banky a limonádu - Harris řádí.

Harris mi vypravoval o svých zážitcích v bludišti, právě když jsme projížděli moulseyským zdymadlem. Trvalo nám to dost dlouho, protože jsme tam byli se svým člunem jediní a zdymadlo je to velké. Nepamatuji se, že bych byl kdy viděl na moulseyském zdymadle jen jediný člun. Myslím, že je to nejrušnější zdymadlo na řece, ani boulterské nevyjímaje.

Kdykoliv jsem se zastavil, abych pozoroval ruch na moulseyském zdymadle, nebylo vodu ani vidět pro oslňující směs světlých sak zvaných blejzry, křiklavých čapek, nápadných klobouků, pestrých slunečníků, hedvábných přehozů a plášťů, vlajících stuh a vkusných bílých obleků. Díváte-li se na zdymadlo z nábřeží, máte dojem, že je to obrovská krabice, do níž někdo naházel bez ladu a skladu květy všech barev a odstínů, a ty vytvořily pestrý koberec, který pokrývá každý koutek.

Za krásné neděle trvá tato podívaná skoro celý den, zatímco proti proudu i po proudu stojí před vraty zdymadla dlouhé řady dalších člunů, čekajících, až na ně přijde řada. Loďky připlouvají a mizí, takže se vám zdá, že sluncem ozářená řeka je od paláce až k hamptonskému kostelu plna teček barvy žluté, modré, oranžové, bílé, červené a růžové. Všichni obyvatelé Hamptonu a Moulsey si obléknou veslařský úbor, procházejí se kolem zdymadla se svými psy, flirtují, kouří, pozorují čluny, a to všechno, ty čapky a blejzry mužů, hezké barevné šaty žen, rozdováděni psi, plující čluny, bílé plachty, rozkošná krajina a třpytící se voda, to všechno tvoří jeden z nejveselejších pohledů v blízkostí toho pochmurného starého města Londýna, jaké znám.

Tomu, kdo se rád obléká, dává řeka dobrou příležitost. My muži tu konečně můžeme ukázat svůj vkus a smysl pro barvy a podle mého názoru vycházíme z té zkoušky velmi čestně. Mám vždycky rád na svých věcech něco červeného - červeného a černého. Musím vám říct, že mám takové zlatohnědé vlasy, prý velmi pěkného odstínu, a tmavočervená barva se k ním krásně hodí. K té se zase podle mne hodí bledě modrá vázanka, takové ty boty z ruské kůže a červená hedvábná šerpa kolem pasu - šerpa se vyjímá mnohem lépe než pás.

Harris si zase libuje v odstínech barvy oranžové a žluté anebo v obou těch barvách, ale myslím, že si v tomhle ohledu nepočíná moudře. Jeho pleť je na žlutou barvu příliš tmavá. Žlutá mu nesluší - o tom nemůže být sporu. Radím mu, aby si jako základ vybral modrou barvu a zpestřil ji buď bílou nebo krémovou ale kdepak! Čím má kdo při oblékání méně vkusu, tím je tvrdošíjnější. Je to velká škoda, protože takhle se nikdy nebude líbit, a přitom existuje jedna nebo dvě barvy, v kterých by opravdu nevypadal tak zle, kdyby si nechal na hlavě klobouk.

Pro tento náš výlet si Jiří (...)

(......)