Jerome Klapka Jerome

TŘI MUŽI NA TOULKÁCH
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola X

Baden Baden z hlediska návštěvníkova - Krása časného jitra, jak ji vidíme den předtím odpoledne - Vzdálenost, když ji měříme kružítkem - Táž, když ji měříme nohama - George se vypořádává se svým svědomím - Líná mašina - Cyklistika, jak ji líčí plakát: samá pohoda - Cyklista z plakátu; jeho odění; jeho metoda - Okřídlený lev coby domácí mazlíček - Pes, která má svou hrdost - Kůň, jemuž se spílalo.

Z Badenu, o němž se nedá říci nic jiného, než že je to zábavní letovisko mimořádně podobné ostatním zábavným letoviskům tohoto typu, jsme už vážně odstartovali na kolech. Měli jsme v plánu desetidenní túru, do níž kromě důkladného průzkumu Černého lesa měla být zahrnuta i projížďka údolím Dunaje, které v úseku těch třiceti kilometrů mezi Tuttlingenem a Simaringenem je snad tím nejhezčím údolím v celém Německu; Dunaj, ještě uzoučký, se tu kroutí kolem neporušených starosvětských vesniček; kolem věkovitých klášterů, schoulených mezi zelenými pastvisky, na jejichž svazích dosud střeží své ovečky bosonohý a prostovalsý fráter s provazem utaženým kolem beder a s pastýřskou holí v ruce; skrze lesy plné skal; mezi sráznými stěnami útesů, jejichž každičkou strmící špici korunují rozvaliny pevnosti, kostela nebo hradu. A taky jsme chtěli mrknout na Vogézy, kde polovina obyvatelstva krutě trpí, když na ni mluvíte francouzsky, druhá polovina se urazí, když ji oslovíte německy, a obě poloviny ohrnují nos, jakmile uslyší první slůvko anglické; za tohoto stavu věcí je ovšem konverzace s cizinci poněkud rozčilující.

Celý ten program se nám však splnit nepodařilo, neboť činy člověka vždycky pokulhávají za jeho úmysly. Ve tři hodiny odpoledne se moc snadno řekne i uvěří, že "ráno vstaneme v pět, v půl šesté lehce posnídáme a v šest vyrazíme."

"Takže až začne horko, budeme už mít notný kus cesty za sebou," poznamenává jeden.

"V tomhle ročním období je časné jitro ta nejkrásnější část dne, viďte?" dodá druhý.

"To je bez debaty."

"Je takový svěží chládek!"

"A to polosvětlo, to je taková nádhera!"

První ráno ty své závazky splníte. Parta se opravdu shromáždí už v půl šesté. Je velice zamlklá; někteří jedinci mají poněkud kousavou náladu; jsou náchylni vrčet na jídlo a vůbec na všecko; ovzduší je nahuštěno kompresovanou nedůtklivostí, která hledá ventil. Večer se pak ozve hlas Pokušitelův:

"Já myslím, že když vyjedeme v půl sedmé, přesně ovšem, tak bude pořád ještě dost času."

Zaprotestuje hlas Ctnosti; značně nesměle: "Ale to porušíme svoje předsevzetí."

Na to odvětí Pokušitel: "Sloužit mají předsevzetí lidem, ne lidi předsevzetím." Ďábel umí parafrázovat Písmo, jak to zrovna potřebuje. "Nemluvě o tom, že takhle burcujeme celý hotel; myslete taky trošku na ten ubohý personál."

Hlas Ctnosti pokračuje, ale už docela slabounce: "Ale tady přece vstávají časně všichni."

"Nevstávali by, kdyby nemuseli, chudáci! Tak teda snídat se bude v půl sedmé, na chlup, co říkáte? Tak apsoň (...)

(......)