Alois Jirásek

LUCERNA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Výstup 4.

Zajíček, za ním Klásek, Sejtko, Zima, předešlí.

 

Zajíček (s klarinetem v ruce. Petice mu čouhá z kapsy. Hluboce se kloní).

Vrchní. Co je to? Jak se opovažujete! Kdo ho sem pustil a ty tu —

Zajíček. Urozený jemnostpane direktor, Vaší Milosti poníženě netajím, že já jakožto jeden lohovický a spolu bukovický už na osmý rok školní mládenec, spolu klarinetista primarius —-

Vrchní. Dal pokoj. Co chce zkrátka!

Zajíček. Já bych poníženě žádal, aby na mne si vzpomenouti ráčili co se týče místa kantorského v městečku —

Vrchní. Člověče, teď, v tuto chvíli! Blázní? Teď když paní kněžna —

Zajíček. Právě proto poníženě prosím. Proto tuhle Sejtko —

Sejtko (ne starý, červený, plných tváří, má lesní roh, klaní se).

Zajíček. A Zima —

Zima (staroch, má také lesní roh; klaní se). 

Zajíček. — a tuhle Klásek — 

Klásek (klarinet v ruce, klaní se). 

Zajíček. My bychom rádi zahráli kasací. Kdyby se ráčili jen slovíčkem přimluvit —

Vrchní. Už jsem řelť; teď nic, nic. A nezdržoval mne.

Zajíček. A tuhle suppliku — (vytáhne ji z kapsy). 

Vrchní. Ještě suppliku! Člověče!

 

Venku rána z hmoždíře. 

 

Vrchní (se leknej).

Franc (se (...)

(......)