Alois Jirásek

LUCERNA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Výstup 10.

Kněžna, vrchní, dvořan.

 

Vrchní. Jasnosti, jsem nešťasten; Kroužilka, ten rychtář —

Kněžna (netrpělivě). Co je —

Vrchní. Měl jsem řečníka znamenitého, ale ten schválně nepřišel.

Dvořan. Schválně?

Vrchní. Musím žalovati, že nechtěl.

Kněžna (začne pozorněji naslouchat).

Dvořan. A vzkázal jste mu?

Vrchní. Vzkázal, ano sám jsem u něho byl, osobně —

Dvořan. Poddaný a tak zpurný?

Vrchní. Zpurný je, ano — Co se týče poddanství — no — má svobodný mlýn a robotu nemá. Ale lucernu.

Kněžna. Lucernu? Co je to?

Vrchní. Povinnost posvítit vrchnosti lucernou, kdyby šla od jeho mlýna na starý, lesní zámeček.

Kněžna (čileji). Ah, to je divné. A na zámeček v lese, u jezírka — Vzpomínám si; polesný v Březovicích o něm vykládal, jaká to samota. A ten mlynář odepřel mne uvítat. Proč?

Vrchní. Je hrdý a rabulist. S vrchností se soudí o hranice a starou lípu. V té své hrdosti nedovolil schovance své babičky, aby uvítala Vaši Jasnost vinšem.

Kněžna. To děvče —

Vrchní. Je snad jeho vyvolená.

Dvořan. Sirotek?

(...)

(......)