Alois Jirásek

LUCERNA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Výstup 7.

Kněžna. Žan nesa mlynářovu lucernu, komorná, předešlí bez pacholků.

Kněžna (vyjde z lesa v levo).

V lípě shasíná, zpěv doznívá.

 

Dvořan (v nesnázích).

Vrchní (zmaten chce postoupiti ke kněžně, ale netroufá si).

Kněžna (k vrchnímu a dvořanu). Již chápu, rozumím, co vy jste měli znát a neznali, neb znali a přece nešetrně rušili. Ten strom tu je city lidu, jeho úctou a věrností posvěcený. Nikdo se ho ve zlé vůli už ani nedotkniž! Co jste hodlali, byla svévole, a mně jste jen zle posloužili. (K mlynáři, ukazujíc na lípu.) To vaše právo a právem zůstane. Zůstal jste mu věrný. Mně však jste nevěřil. (Vezme od Žana lucernu.) Hle, jak tuto lucernu rozbíjím a tím na věčné časy ruším vaši poddanost, tak pravda je, že jsem o těch úkladech nic nevěděla. (Uhodí o zemi lucernou, která se rozbije.)

Mlynář. Teď věřím, paní kněžno, a vděčně budu vzpomínat.

Kněžna (S trpkým úsměvem). A máte své štěstí —

Mlynář (chytne Haničku za ruku). Ano, jen s Haničkou budu šťastný.

Zajíček (z hluboka se ukláněje, nesměle se blíží). Jasnosti —

Kněžna. To snad je —

Mlynář. To je učitelský —

Zajíček (vpadne). Učitelský (...)

(......)