Franz Kafka

PROCES
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Cesta k matce

Náhle, u oběda, ho napadlo, že si zajede k matce. Jaro teď skoro už končilo a tím i třetí rok, co ji neviděl. Prosila ho tehdy, aby k ní přijel na své narozeniny, přes všeliké překážky té prosbě vyhověl a dokonce jí slíbil, že u ní stráví každé narozeniny, byl to slib, který ovšem už dvakrát nesplnil. Zato však nechtěl teď čekat až do svých narozenin, ačkoli do nich chybělo jen čtrnáct dní, nýbrž chtěl jet ihned. Řekl si sice, že není zvláštního důvodu, aby jel právě teď, naopak, zprávy, jež dostával pravidelně vždy ob měsíc od bratrance, který měl v tom městečku kupectví a spravoval peníze, jež K. pro matku posílal, byly uspokojivější než kdy předtím. Matka neměla sice daleko do úplného oslepnutí, ale to K. podle zpráv lékařů čekal už po léta; zato se její ostatní stav zlepšil, různé stařecké potíže polevily, místo aby zesílily, alespoň si teď méně stěžovala. Podle bratrancova mínění to snad souviselo s tím, že v posledních letech - K. již za své návštěvy zpozoroval skoro s odporem lehké příznaky- přišla na ni nemírná pobožnost. Bratranec líčil v jednom ze svých psaní velmi názorně, jak si stařenka, jež se dřív jen bídně vlekla, pěkně vykračuje, když se v neděli do něho zavěsí a jde s ním do kostela. A bratranci mohl K. věřit, neboť byl zpravidla úzkostlivý' a zveličoval ve svých zprávách spíš věci zlé než dobré.

Než buď tomu jakkoli, K. se teď rozhodl, že pojede; mimo jiné neutěšené sklony zjistil u sebe od nedávna jakousi přecitlivělost, skoro bezmocný sklon povolit všem svým přáním - nu, v tomto případě poslouží ta neřest alespoň dobrému účelu.

Přistoupil k oknu, aby trochu soustředil myšlenky, dal pak ihned odnést jídlo se stolu, poslal sluhu k paní Grubachové, aby jí oznámil, že odjíždí, a aby mu přinesl brašnu, do níž měla paní Grubachová vložit, co by pokládala za potřebné, dal potom panu Kühnovi některé obchodní příkazy pro dobu své nepřítomnosti, sotva se tentokrát pohoršil, že pan Kühne s nezpůsobností, jež se mu již stala zvykem, přijal příkazy s tváří na stranu odvrácenou, jako by věděl zcela dobře, co má učinit, a jako by to přikazování trpěl jen jakožto obřad, a zašel nakonec k řediteli. Když ho požádal o dvoudenní dovolenou, ježto musí zajet k matce, zeptal se ředitel ovšem, je-li K-ova matka nemocna. "Není," řekl K. bez dalšího vysvětlováni. Stál uprostřed pokoje, ruce měl zkříženy v zádech. Se svraštělým čelem přemýšlel. Unáhlil se snad s těmi přípravami k odjezdu? Nebylo by lip, kdyby zůstal zde? Co tam chce? Chce se tam snad rozjet z citlivůstkářství? A z citlivůstkářství zde možná zameškat něco důležitého, nějakou možnost k zásahu, jak se přece může naskytnout každý den, každou hodinu, když proces teď, jak se zdá, odpočívá po celé neděle a nedostihla k němu i jen jediná určitější zpráva? A nevyleká nadto ještě stařenku, což ovšem nezamýšlí, ale což se mimoděk může velmi snadno stát, ježto se teď mnohá věc děje mimo jeho vůli? A matka ani nežádala, aby přijel. Dříve se v bratrancových (...)

(......)