Franz Kafka

PROCES
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Doslov

"Proces" Franze Kafky

Román "Proces" je jedna z tří románových "tragedií samoty", které tvoří ústřední masiv Kafkovy tvorby. Stejně jako velkou většinu všeho, co napsal, nespatřil Kafka ani "Proces" v podobě tištěné. Příčinou nebyl nezájem současníků; co z Kafkova pera za jeho života vyšlo, budilo v malém, ale vlivném okruhu literárních znalců rozruch. Franz Kafka však nechtěl, aby se jeho "čmáranice" tiskly, sám mnoho rukopisů spálil, a lístkem nalezeným po jeho smrti (1924) v psacím stole pověřil svého nejbližšího přítele a důvěrníka, pražského spisovatele Maxe Broda, aby zařídil dvojí věc: aby nic z Kafkových prací už otištěných nevyšlo znova a aby všechny nevydané texty včetně dopisů byly sebrány a bez výjimky spáleny. Max Brod této žádosti, projevené formou neoblomného příkazu, nevyhověl; proč tak neučinil a učinit nemohl, vyložil přesvědčivě v doslovu k prvnímu vydání "Procesu".

Od druhých dvou románů - je to "Das Schloss" (Zámek) a "Amerika" - liší se "Proces" po vnější stránce tím, že je dopsán, t. j. že má závěrečnou kapitolu. To neznamená, že dílo nabylo podoby konečné. Rukopis "Procesu" vzal Max Brod k sobě v červnu 1920, čtyři roky před Kafkovou smrtí. Rukopis je bez nadpisu, titul "Proces" dal románu Max Brod, protože Kafka v souvislosti s touto prací mluvil vždy o "Procesu". Od Kafky je členění v kapitoly a nadpisy kapitol, uspořádání kapitol však pochází od Broda, jenž se přitom opíral o vzpomínky na Kafkovo předčítání. V doslovu k třetímu vydání románu připouští Brod, že kapitola, kterou zařadil jakožto pátou ("Mrskač"), byla Kafkou snad zamýšlena jako kapitola druhá, takže by byla následovala hned po kapitole "Zatčení". Kafka, praví Brod dále, pokládal román za nedokončený. Před závěrečnou kapitolou ("Konec") chtěl Kafka podat ještě některá stadia procesu. Něco z toho se rýsuje již v dochovaných úryvcích, které připojujeme k hlavnímu textu: návratný motiv, daný postavou náměstka ředitele, měl být ještě víc prohlouben ("Boj s náměstkem ředitele"), návratným motivem se měla stát i "skupinová postava" bankovních úředníků Rabensteinera, Kullicha a Kaminera ("Cesta k matce"), úryvek "Státní zástupce" důrazně napovídá, že významu měl nabýt i státní zástupce Hasterer, jehož jméno se v úvodní kapitole právě jen mihne - úžas bankovního ředitele v závěru úryvku by nasvědčoval, že Hasterer je, zcela mimo svůj úřední charakter všem známý, v nějaké bližší souvislosti s tajemným soudem, u kterého se projednává proces prokuristy K. Zcela nová osoba, jakýsi vyšší bankovní úředník pan Kühne, má zmínku v úryvku "Cesta k matce", a v úryvku "Dům" se vyskytuje jakýsi Wolfahrt, a to v takové souvislosti s Titorellim, že to je patrně další K-ův informátor o soudních instancích a o možnostech, jak se dostat k jejich činitelům.

Děj románu je stejně nesložitý, jako je složitá podivná věc, o kterou v něm běží. Která v něm "běží", probíhá. Spořádaný, pracovitý a zdatný člověk je zčista jasna obžalován u neznámého soudu z (...)

(......)