Franz Kafka
překlad: Vladimír Kafka

POPIS JEDNOHO ZÁPASU
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Zamítnutí

1920

NAŠE MĚSTEČKO neleží snad na hranicích, zdaleka ne, k hranicím je ještě tak daleko, že tam z městečka možná ještě nikdo nebyl, je třeba projít liduprázdnou vrchovinu, ale i rozsáhlé úrodné krajiny. Člověk je unaven, když si představí byť i jen část té cesty, a víc než část si vůbec ani nelze představit. I velká města leží na té cestě, daleko větší než naše městečko. Deset; takových městeček položených vedle sebe a mezi ně shora nacpaných ještě dalších deset takových městeček by nevydalo ani na jedno z těch obrovských a těsných měst. Jestli se nezabloudí cestou tam, zabloudí se určitě v těchto městech, a vyhnout se jim je vzhledem k jejich velikosti nemožné.

Avšak ještě dril než k hranici, je-li takové vzdálenosti vůbec možno srovnávat - je to, jako kdyby se řeklo, že třistaletý muž je starší než dvěstěletý-, tedy ještě mnohem dál než k hranici je z našeho městečka do hlavního města. Jestliže k nám přece jen tu a tam proniknou zprávy o pohraničních válkách, o hlavním městě se nedovíme skoro nic, myslím nás prosté občany, neboť vládní úředníci mají ovšem velmi dobré spojení s hlavním městem, už do dvou tří měsíců dostanou odtamtud zprávu, aspoň to tvrdí.

I je tedy pozoruhodné, a stále znovu se tomu divím, jak se my v našem městečku klidně podrobujeme všemu, co se nám z. hlavního města přikáže. Už po staletí u nás nedošlo k žádné politické změně, která by vycházela přímo z nás, z občanů. V hlavním městě se střídali vznešení panovníci, ba dokonce celé dynastie byly vyhlazeny či svrženy a započaly nové, v minulém století bylo dokonce hlavní město zničeno, daleko od něho založeno nové, později i toto zničeno a staré znovu vybudováno, na naše městečko to vlastně nemělo žádný vliv. Naše úřednictvo bylo vždycky na svém místě, nejvyšší úředníci přicházeli z hlavního města, střední úředníci aspoň odjinud zvenčí, nejnižší z našeho středu a tak to zůstávalo a tak nám to stačilo. Nejvyšším úředníkem je vrchní výběrčí daní, má hodnost Plukovníka a tak je také nazýván. Dnes je to starý muž, já ho však znám už léta, neboť už za mého dětství byl Plukovníkem, dělal nejdřív velice rychlou kariéru, potom ale zdá se uvázla, ovšem pro naše městečko jeho hodnost stačí, vyšší hodnost bychom u nás ani nebyli s to pojmout. Když si ho pokusím představit, vidím ho sedět na verandě jeho domu na tržišti, opřeného v křesle, dýmku v ústech. Nad ním vlaje se střechy' říšský prapor, po stranách verandy, která je tak veliká, že se na ní občas konají i menší vojenská cvičení, se na šňůře suší prádlo. Jeho vnuci v krásných hedvábných šatech si hrají kolem něho, dolů na tržiště nesmějí, ostatní děti jich nejsou hodny, ale náměstí je přece jen láká, a tak aspoň prostrkují hlavy zábradlím, a když se ostatní děti dole hašteří, hašteří se shora s nimi.

Tento Plukovník ovládá tedy město. Myslím, že ještě nikomu neukázal dokument, který ho k tomu opravňuje. Patrně ani takový dokument nemá. Možná že je opravdu vrchním výběrčím daní. Ale je to (...)

(......)