Franz Kafka
překlad: Vladimír Kafka

POPIS JEDNOHO ZÁPASU
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Fragment k "Lovci Gracchovi"

JAK JE TO, lovče Gracchu, ty už celá staletí jezdíš na tomto starém člunu?

Už patnáct set let. A stále na této lodi?

Stále na této bárce. Bárka je myslím správné označení. Ty se nevyznáš v lodnictví?

Ne, ne, zajímám se o to teprve ode dneška, od té doby, co vím o tobě, od té chvíle, co jsem vstoupil na loď.

Není omluva. Já jsem přece taky z vnitrozemí. Nikdy jsem nebyl námořníkem, nechtěl jsem jím být, hory a lesy byly moji přátelé, a teď - nejstarší námořník, lovec Gracchus, strážný duch námořníků, lovec Gracchus, se sepjatýma rukama se k němu modlí plavčík ve stožárním koši vystrašený bouřlivou nocí. Nesměj se.

Já že se směji? Ne, to opravdu ne. S bušícím srdcem jsem stál přede dveřmi tvé kajuty, s bušícím srdcem jsem vstupoval. Tvá vlídná povaha mě trochu uklidňuje, ale nikdy nezapomenu, čí host jsem.

Jistě, máš pravdu. Ať je tomu jakkoli, jsem lovec Gracchus. Nechceš se napít tady vína, značku neznám, ale je sladké a těžké, patron mne dobře zásobuje.

Teď ne prosím, jsem příliš neklidný. Snad později, jestli mě tu ještě strpíš. Taky si netroufám pít z tvé sklenice. Kdo je patron?

Majitel bárky. Tihle patroni totiž jsou znamenití lidé. Jenom jim nerozumím. Nemyslím jejich řeč, i když samozřejmě ani jejich řeči často nerozumím. Ale to jen mimochodem. Řečí jsem se během staletí naučil dost a mohl bych dělat tlumočníka mezi předky a dnešními lidmi. Ale myšlení patronů nerozumím. Snad bys mi je mohl vysvětlit.

Velkou naději si nedělám. Jak bych mohl něco tobě vysvětlovat, když proti tobě nejsem ani žvatlající dítě. Takhle ne, jednou provždy ne. Zavděčíš se mi, když budeš vystupovat trochu mužněji, trochu sebevědoměji. Co si počnu se stínem hosta. Vyfouknu ho okénkem na jezero. Potřebuji všelicos vysvětlit. Ty, který se potloukáš venku, to můžeš udělat. Jestli se mi tu ale budeš klepat u stolu a samým klamáním sebe sama zapomeneš i to málo, co víš, pak se můžeš hned sebrat a jít. Jak to myslím, tak to říkám.

Na tom něco je. Skutečně stojím v něčem nad tebou. Pokusím se tedy přemoci. Ptej se!

Lepší, daleko lepší, v tom ohledu přeháníš a namlouváš si nějakou převahu. Musíš mi jen správně rozumět. Jsem člověk jako ty, jenže netrpělivější o pár století, o něž jsem starší. Tak tedy o patronech jsme chtěli mluvit. Dávej pozor! A napij se vína, aby sis zbystřil rozum. Bez upejpání. Pořádně. Je ho tu na lodi ještě velký náklad.

Gracchu, to je znamenité víno. Ať žije patron. Škoda, že dnes umřel. Byl to dobrý muž a zesnul v pokoji. Odrostlé děti stály u jeho smrtelného lože, v nohách jeho žena omdlela, avšak jeho poslední myšlenka platila mně. Dobrý muž, Hamburčan.

Dobrotivé nebe, Hamburčan, a ty tady na jihu už víš, že dnes umřel?

Jakže? Já abych neměl vědět, že můj patron umřel. Jsi přece jen řádně přihlouplý.

Chceš mě urážet?

Ne, vůbec ne, dělám to proti své vůli. Ale neměl by ses tolik divit a víc pít víno. S patrony se to však má takhle: Ta bárka přece původně (...)

(......)