Franz Kafka

NEZVĚSTNÝ
(AMERIKA)
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

II. Strýc

Ve strýcově domě si Karel brzo zvykl na nové poměry. Však mu také strýc v každé maličkosti vycházel přátelsky vstříc, a Karel se nikdy nemusel nejprv poučovat ze špatných zkušeností, což většinou tolik ztrpčuje počátek života z cizině.

Karlův pokoj byl v šestém patře domu, jehož pět dolních pater a v hloubce ještě tři podzemní zabíral strýcův obchodní podnik. Světlo vnikající do jeho pokoje dvěma okny a balkónovými dveřmi přivádělo Karla stále znovu v úžas, kdykoliv tam ráno vkročil ze své malé ložnice. Kde by byl asi musel bydlet, kdyby vystoupil na pevninu jako ubohý malý přistěhovalec? Ba možná že by ho do Spojených států ani nepustili, což strýc, znající přistěhovalecké zákony, považoval dokonce za velmi pravděpodobné, nýbrž poslali by ho domů a vůbec se dál nestarali, že už žádný domov nemá. V soucit se zde totiž nedalo doufat a to, co Karel v tomto ohledu o Americe četl, bylo zcela správné; zdálo se, že jen ti, jimž se poštěstilo, zde opravdu užívají svého štěstí uprostřed bezstarostných tváří kolem sebe.

Před pokojem se po celé jeho délce táhl úzký balkón. Ale to, co by v Karlově rodném městě asi bylo nejvyšší vyhlídkou, neskýtalo zde o mnoho víc než rozhled po jedné ulici, která se mezi dvěma řadami jaksepatří oprýskaných domů přímočaře, a proto jaksi ubíhavě ztrácela v dálce, kde se z husté páry hrozivě zvedaly obrysy katedrály. A ráno i večer a v nočních snech panoval na této ulici neustávající ruch, který se seshora jevil jako stále znovu rozsévaná směsice pitvorných lidských postav a střech nejrůznějších vozidel, a z ní se zvedala ještě další, znásobená, divočejší směsice rámusu, prachu a pachů, a všechno to zachycovalo a vším tím pronikalo silné světlo, které ta spousta předmětů neustále rozptylovala, odnášela a zase prudce přinášela a jež oblouzenému oku připadalo tak hmotné, jako by nad tou ulicí někdo každým okamžikem stále znovu vší silou rozbíjel vše zakrývající tabuli skla.

Strýc, jak byl ve všem opatrný, Karlovi radil, aby se zatím vůbec do ničeho vážně nepouštěl. Ať si prý vše vyzkouší a prohlédne, ale neváže se. První dny Evropana v Americe se prý dají přirovnat k porodu, a i když zde člověk, jen ať Karel nemá zbytečný strach, přivykne rychleji, než když vstupuje z onoho světa do světa lidského, tak přece musí mít na zřeteli, že první úsudek je vždy vratký a že se nesmí stát, aby jím snad byly rozvráceny všechny budoucí úsudky, s jejichž pomocí chce zde přece dále žít. On sám prý znal nově příchozí, kteří například, místo aby se drželi těchto dobrých zásad, prostáli celé dny na balkóně a jako zbloudilé ovce hleděli dolů na ulici. To rozhodně musí člověka zmást! Tuto osamělou nečinnost, která se zahledí do newyorského dne naplněného prací, může si prý dovolit ten, kdo cestuje pro zábavu, snad je možné mu ji i doporučit, i když ne bez výhrad; pro někoho, kdo zde zůstane, je to zkáza, v tomto případě lze toho slova klidně použít, i když přehání. A strýc se skutečně zlostně ušklíbl, když zastihl (...)

(......)