Franz Kafka

ORTEL
(Příběh pro F.)
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Bylo překrásné jaro, neděle dopoledne. Jiří Bendemann mladý obchodník, seděl ve svém soukromém pokoji v prvním patře jednoho z těch nízkých, jednoduše stavěných domů, které se dlouhou řadou táhly podél řeky, lišíce se od sebe skoro jen výškou a zbarvením. Právě ukončil dopis příteli z mládí, žijícímu v cizině, skládal ho pomalu a jako by si hrál, a pak, opíraje se loktem o psací stůl, zahleděl se z okna na řeku, most a nazelenalé vršky na druhém břehu.

Myslel na to, jak tento přítel, nespokojený se svým živobytím doma, už před lety doslova utekl do Ruska. Teď má v Petrohradě nějaký obchod, který se zpočátku velmi slibně rozvíjel, ale jak si přítel při svých stále vzácnějších návštěvách stěžoval, teď už, zdá se, delší dobu vázne. Tak se v cizině nadarmo dřel, cizokrajný plnovous jen špatně zakrýval tvář dobře známou z dětských let, jejíž žlutá pleť jako by svědčila o pokračující chorobě. Podle toho, co vyprávěl, neměl žádné zvláštní spojení s tamní kolonií krajanů, ale ani s místními rodinami nepěstoval skoro společenské styky, a tak se natrvalo zařídil jako starý mládenec.

Co se dalo psát takovému člověku, který se zřejmě octl ve slepé uličce, jehož je možno litovat, ale jemuž nelze pomoci? Snad mu radit, aby se vrátil domů, aby sem přenesl svou existenci, obnovil všechny staré přátelské vztahy - čemuž přece nic nebrání - a jinak se spolehl na pomoc přátel? To však neznamenalo nic jiného než dát mu zároveň na srozuměnou, čím šetrněji, tím urážlivěji, že všechny jeho dosavadní pokusy selhaly, že už jich má nechat, že se musí vrátit a jako definitivní navrátilec se vystavit udiveně vypouleným očím všech lidí, že jen jeho přátelé něčemu rozumějí a on že je staré dítě, jež má poslouchat úspěšné přátele, kteří zůstali doma. A kde je pak jistota, že všechno to trápení, které by mu museli způsobit, by mělo nějaký smysl? Třeba by se vůbec ani nepodařilo dostat ho domů - sám přece řekl, že už nechápe poměry ve vlasti, a tak by potom přese všechno zůstal v té své cizině, roztrpčený radami a přátelům ještě o něco víc odcizený. Kdyby však přece jen té rady uposlechl a byl tu pak utiskován - jistěže ne úmyslně, ale okolnostmi -, nevyznal se ani mezi svými přáteli, ani bez nich, trpěl hanbou, skutečně už teď neměl ani vlast, ani přátele - nebylo by pak pro něj mnohem lepší zůstat v cizině jako doposud? Copak za takových okolností bylo myslitelné, že by to zde někam přivedl?

Z těchto důvodů nebylo možné, mělo-li se s ním vůbec ještě udržet písemné spojení, sdělovat mu jisté věci, které by člověk bez ostychu sdělil i nejvzdálenějším známým. Přítel nebyl teď už víc jak tři roky ve vlasti a vysvětloval to velice nepřesvědčivě nejistými politickými poměry v Rusku, které tedy malému obchodníčkovi nedovolují, aby se na sebekratší dobu vzdálil, ačkoli statisíce Rusů si klidně jezdilo po světě. Během těchto tří let se však právě v Jiřího životě mnohé změnilo. O smrti jeho matky asi před dvěma lety, od kteréžto doby žil Jiří ve společné (...)

(......)