Recenze:
Román Na cestě je považován za
Kerouacovo nejdůležitější dílo. Kerouac ho napsal již roku 1951. Bydlel
tehdy s Lucienem Carrem v půdním bytě na 21. ulici a rozhodl se zachytit
své bezprostřední zážitky ze silnice experimentální formou, kterou si sám
později nazval "spontánní prózou". Opatřil si několik desítek metrů
dlouhou roli papíru, nasadil ji do psacího stroje, aby se nemusel zdržovat
vyměňováním stránek ve stroji, a spontánně chrlil na papír vše, co ho
napadlo. Román byl podle svědectví Carra hotov v rekordním čase tří týdnů
a způsob jeho napsání v mnohém připomínal šílené jízdy Deana Moriartyho a
Sala Paradise. Navíc Kerouac prý odmítl opravit jediné slůvko či doplnit
jedinou čárku. Přepsal pouze poslední metr strojopisu, a to jen proto, že
mu jej sežvýkal pes. Praktickým důsledkem tohoto experimentu se
spontánností bylo, že Kerouac musel na vydání svého románu čekat šest let,
během nichž se přel s nakladateli o svůj styl a interpunkci, kterou se
nakonec uvolil do strojopisu doplnit.
Román Na cestě je základním
literárním dokladem tzv. beatnického hnutí, generační výpovědí té skupiny
mládeže v USA, která po svém reagovala na situaci v zemi koncem 40. a 50.
let. Tím jsou poznamenány i cesty hrdiny románu po USA, tvořící dějovou
kostru knihy. Do extáze vyvolané novými zážitky, novými setkáními se však
mísí i nostalgie způsobená vědomím bezvýchodnosti takového života. Román
vypovídá dnes obecně o touze člověka po lepším životě, svobodě a
štěstí.
Hlavní postavou celého románu a současně vypravěčem je Sal
Paradis, což není ve skutečnosti nikdo jiný než Jack Kerouac. Sal často
doprovází na cestách po Spojených státech i do Mexika svého největšího
přítele Deana Moriartyho, který představuje Kerouacova dobrého přítele
Neala Cassadyho. Mezi nimi bylo v románě i ve skutečnosti opravdové
přátelství, byli něco jako bratři. Sal je jemnější a mírnější než a Dean a
zůstává spíše v pozadí.
Sal Paradis je mladý spisovatel, který žije v
New Yorku u své tety. Dean oproti tomu pochází ze západu, z Denveru. Jeho
dětství moc šťastné nebylo – strávil ho v polepšovně a byl známý krádežemi
aut. Po celý život marně hledá svého otce, starého Deana Moriartyho. Dean
je rozporuplný a životní energií nabytý člověk, který se snaží ze všech
sil poznávat všechny krásy života, je ochotný se okamžitě nadchnout pro
cokoliv. Celý jeho život se odehrává ve zběsilém tempu. Je plný trablů,
které si však nikdy nepřipouští. Později se však dostává do situací, kdy
se mu problémy začnou hromadit a vyplývat na povrch. Lidé, kteří ho dříve
obdivovali a uznávali jako vůdce, kritizují jeho lehkomyslnost, sobectví a
nezodpovědnost, přestávají mu věřit. Jediným, kdo při něm stojí za každých
okolností, je právě Sal, který k Deanovi však vzhlíží s neskrývaným
obdivem.
Na každého padla zvláštní mlčenlivost; dokonce i Dean,
který by se jindy snažil ze všeho vykecat, teď mlčel a jen stál všem
ostatním na očích, odrbaný, zmlácený, zpitomělý, přímo pod světlem lustru,
na zpoceném vyzáblém šíleném obličeji mu nabíhaly pulsující tepny a
potichu mumlal. Jo! jo! jo!, jako by si na něco úžasnýho právě teď
vzpomínal, a já věřím, že tomu tak bylo, a ostatní to pocítili zrovna tak
a báli se. Byl BLÁZEN, což je ta pravá duše a základ BLAŽENOSTI. A jestli
něco věděl? Ze všech sil se mi snažil vypovědět všecko, co ví, a oni mi to
záviděli, záviděli mi, že mu stojím po boku, že ho bráním, že ho hltám
plnými doušky, jako to oni sami kdysi zkoušeli.
Celý děj této knihy
je v neustálém pohybu. Román nemá zápletku, je to neustálé popisování
krajiny, přírody a míst, kde se Sal a Dean ocitají na své cestě. Kerouac
zde popisuje několik svých osamělých cest stopem napříč Severní Amerikou,
většinou z jednoho pobřeží na druhé. Jednoduchým, ale absolutně
autentickým způsobem líčí své dojmy z lidí, které potkává, myšlenky, které
ho napadají apod.
V románu se setkáváme s mnoha postavami z beatnické
komunity, s tuláky i různými náhodnými postavami. Sal a Dean se setkávají
i s W. Burroughsem (starouš Bull Lee) a dalšími literáty. Je zde především
popsán život beatníků plný drog, umění, poezie a hlavně radosti ze života
a jeho plného prožívání, hledání ztracené nevinnosti a nových životních
hodnot. Je to život plný energie, neklidu, který je pudí z místa na místo
a brání jim někde se usadit.
Na začátku knihy přichází Dean za
Salem s prosbou, aby ho učil psát. Po nějaké době ale odjíždí zas do
Denveru. Sal se po nějaké době rozhodne po vzoru Deana podniknout cestu
stopem na západ a navštívit v Denveru všechny ty bezvadné lidi, o kterých
mu Dean vyprávěl. Opět se setkává s Deanem a s jeho přítelkyní Marylou,
kterou Dean slepě miluje. Sal se seznamuje s básníkem Carlem Marxem, s
Rawlinsem, Chadem Kingem a jinými lidmi, se kterými Sal podniká mnoho akcí
a mejdanů. Po nějaké době se však už zas chystá do San Franciska, kde
bydlí jeho přítel ze studií Remi Broncoeur se svou přítelkyní Lee Ann.
Remi už dlouho plánuje velkou cestu lodí kolem světa, ale pořád čeká na
loď. Pomůže Salovi najít práci, a tak spolu dělají nějakou dobu strážníky.
Postupně však začnou vystupovat na povrch spory mezi Lee Ann, Remim a
Salem, které končí tím, že Sal odchází pryč. Na cestě do Los Angeles potká
mladou mexičanku Terry, do které se zamiluje. Terry má dítě, malého
Johnyho. Sal se dostává do prostředí mexických přistěhovalců, kteří vše
odsouvají na „mañana“ a nic z toho nakonec není. Chvíli pracuje na poli a
sklízí bavlnu, a tak si vyzkouší, jaké je živit a starat se o svou vlastní
rodinu. Po nějaké době však Terry opouští a vydává se zpět do New
Yorku.
Po roce se Sal rozhodne ještě před začátkem semestru na vysoké
škole podniknout další cestu. S Deanem, Marylou a Edem vyrazí autem do
Kalifornie. Staví se cestou v New Orleans u starouše Bulla Lee, v Tucsonu
u spisovatele Hinghama, a pak míří do San Franciska. Zde je rozhodnuto, že
Marylou zůstane se Salem a Dean odejde za svou manželkou Camillou. Marylou
však Salovi uteče a Sal zůstává ve Frisku sám a bez peněz. Zachrání ho až
Dean, který se nad ním smiluje a nechá ho bydlet s ním u Camilly. Za pár
dní však Camilla vyhodí Deana i Sala ze svého bytu, protože je už nemůže
vystát. Sal naplánuje cestu do Itálie, pro kterou se Dean okamžitě
nadchne, a oba přátelé vyrazí na cestu k východnímu pobřeží. Cestou se
zastaví v Denveru, kde se Dean pokouší kontaktovat svou rodinu. Jeho bratr
mu však poví, že celá rodina se od Deana (i od jeho otce) odvrátila,
protože je blázen. Dean miluje jízdu autem, a tak ukradne pár aut.
Nedomyslí však, že ho tu všichni znají, a tak oba utíkají před policií
pryč z města. V jedné cestovní kanceláři se nechají najmout na převezení
auta do Chicaga, což splní, ale majitel své auto téměř nepozná. Z Chicaga
se přes Detroit dostávají až do New Yorku, kde Dean potkává Inez a
zamiluje se do ní. Organizuje rozvod s Camillou a zjišťuje, že Camilla
čeká už druhé Deanovo dítě. Deanovo dítě čeká také Inez, a tak Dean zruší
cestu do Itálie, zklidní se a usadí se v New Yorku.
Sal se tedy
zanedlouho vydává sám, bez svého nejlepšího přítele, zas na cestu. Nějakou
dobu se zdrží u přátel v Denveru, kam za ním přijede Dean, který mezitím
opustil Inez a dítě. Rozhodnou se podniknout cestu na jih, do Mexika.
Přidá se k nim ještě přítel Stan, který se chce vymanit z vlivu své rodiny
a především svého dědy. Po dlouhé cestě všichni dorazí do Mexika, které se
jim jeví jako země zaslíbená, kterou na svých cestách stále marně hledali.
Dorazí do Cuidad de Mexico, kde však Sal chytne úplavici a prožije pár dní
v horečkách. Dean se zanedlouho chystá odjet.
Dean se už chystal
vyrazit zpátky z Mexico City. „Co to tam ksakru děláš?“ zasténal
jsem.
„Chudáčku Sale, kluku nebohá, udělalo se ti blbě. Stan na tebe
dohlídne. Teď poslouchej, jestli v tom svým stavu vůbec můžeš: zařídil
jsem si tady rozvod s Camillou a dneska večer jedu zpátky za Inez do New
Yorku, jestli teda auťák vydrží.
„To celý nanovo?“ zaúpěl jsem.
„To
celý nanovo, kamaráde. Musím se vrátit do života. Nejradši bych tu ovšem s
tebou zůstal. Třeba ještě přijedu.“
(…) Dvanáct hodin později jsem si v
té své žalostné horečce konečně uvědomil, že je pryč. Tou dobou frčel
zpátky přes banánové hory, tentokrát sám uprostřed noci.
Když se mi
udělalo líp, došlo mi, co je vlastně Dean za krysu. Ale zrovna tak jsem
chápal i celou tu neuvěřitelnou složitost jeho života, a že mě prostě
musel nechat nemocnýho v posteli a jet se postavit tváří v tvář všem svým
ženám a strastem.
„Dobrý, Deane, nic neříkám.“Sal zůstává v
Mexiku, uzdraví se a zanedlouho poznává Lauru, do které se zamiluje, a
začnou spolu žít. Plánují odjezd do New Yorku, když přijede Dean, který se
usadil a žije teď s Camillou. Chce jim pomoci se stěhováním, ale opět
odjíždí. Naposled se Sal potkává s Deanem v New Yorku, když jde na koncert
s Laurou a Remi Broncoeurem. Remimu se splnil velký sen, podnikl svou
cestu kolem světa, a teď se rozhodl usadit. Dokonce nepustí Deana ani do
auta, aby se kousek svezl s nimi, protože je to špinavý vandrák a blázen.
Dean opět vyráží sám na cestu bez cíle, napříč kontinentem.
Samotný
děj románu Na cestě není tím, co by ho činilo tak významným dílem. Význam
díla netkví v líčených událostech. Textem se prolíná slovy přímo
nevyjádřená kritika a odpor ke standardizovanému odhumanizovanému životu v
západní společnosti. Přirozeným myšlenkovým sledem následuje uvědomění si
mizérie a marnosti lidské existence vůbec. Pocit absurdity a zhnusení je
tak silný, že je člověk nucen vyrazit na cestu, která ho ovšem nikdy
nedovede k cíli. Sama se totiž stává cílem. S melancholickými pocity a při
vědomí první ze vznešených pravd buddhismu - totiž, že život v tomto
iluzorním světě je jen utrpením - prochází osamělý poutník životem. Nemůže
se zastavit, je puzen stále dál, i když si uvědomuje, že to, co hledá,
nenalezne... Život na cestě - na cestě bez cíle..
„Jojoj! Sale,
musíme pořád jet a nikdy se nezastavit, dokud tam nebudem.“
„A kam
chceš dojet, člověče?“
„Nevím, ale jet se musí.“