Ken Kesey

VYHOĎTE HO Z KOLA VEN
recenze, ukázky
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Viděl jsem to stejně, jako vidíte změnu na člověku, co byl dlouho pryč, ale kdo ho vidí denně, den za dnem, ten si ničeho nevšimne, protože změna probíhá postupně. Po celou cestu k pobřeží jsem viděl známky úspěchu, kterého v tomhle kraji dosáhl Kombajn od té doby, co jsem tu byl naposledy – když například na stanici zastavil vlak a vytlačil ze sebe šňůru dospělých mužů v nachlup stejných oblecích a kloboucích, snes je jako snůšku ve všem všudy stejného hmyzu, položivé výrobky, které pěkně jeden po druhém, prd-prd-prd, vypadávaly z posledního vagónu, a potom vlak zahoukal na elektrickou píšťalu a pokračoval v cestě zpustošenou krajinou, aby zas někde dál vyklopil novou várku. Nebo takové věci jako pět tisíc domů stejných do poslední mrtě, dokonale vyražených nějakým obřím strojem, a natažených po kopcích za městem, tak čerstvě vyrobených, že byly pořád ještě spojené jako uzenky, tabule s nápisem: ZALOŽTE SI U NÁS HNÍZDO – VÝHODNÉ SPLÁTKY PRO VÁLEČNÉ VETERÁNY, dětské hřiště za drátěným plotem pod kopcem a další tabule, na které stálo: CHLAPECKÁ ŠKOLA SV. LUKÁŠE – a kde pět tisíc děcek v zelených manšestrových kaťatech a bílých košilích pod zelenýma pulovrama proplétalo hada na akru drceného štěrku. Šňůra dětí se vlnila, kroutila a cukala sebou jako opravdický had, a při každé prudké obrátce se z jejího konce utrhlo malé děcko a koulelo se k plotu jako pejří. Při každé otočce hada. A pořád to samé děcko, pořád to samé. Všech těch pět tisíc děcek žilo v těch pěti tisících domech, které patřily těm chlápkům, co vystoupili z vlaku. Domy si byly podobné jako vejce vejci a děcka si to občas spletla a vrátila se do cizích domů a k cizím rodinám. Nikdo si toho nevšimnul. Najedla se a šla spát. Všímali si akorát toho malýho děcka z konce hada. Vždycky bylo tak uválené a potlučené, že ať přišlo kam přišlo, nikam nezapadalo. Nedokázalo se ani uvolnit a zasmát. Těžko se můžete smát, když cítíte tlak těch signálů, co na vás vyzařují z každého nového auta, které jede kolem, z každého nového domu, který vidíte cestou.