Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Ve čtvrtém patře byla Richardsova skupina padesáti nahnána nejprve do velké místnosti bez jediného kusu nábytku, kolem dokola však byly jakési štěrbiny připomínající otvory pro dopisy. Opět ukázali karty a dveře výtahu se rychle, se sykotem, zavřely.
Do místnosti vstoupil vyzáblý muž s ustupujícími vlasy a emblémem her (obrys lidské hlavy na pozadí hořící pochodně) na pracovním plášti.
„Prosím, svlékněte se a vyjměte z oděvů všechny cennosti,“ oznámil. „Oblečení potom vhoďte do některého z otvorů. Bude spáleno. Dostanete soutěžní kombinézy.“ Pak se velkodušně usmál a dodal: „Ty si budete smět ponechat bez ohledu na to, jaké bude vaše konečné rozhodnutí.“
Z několika míst se ozvalo brblání, uposlechli však všichni.
„Pospěšte si, prosím,“ řekl hubeňour a dvakrát tleskl jako učitel na základní škole, když dává signál, že je konec volné zábavy. „Čeká nás spousta práce.“
„Vy budete také soutěžit?“ zeptal se Richards.
Hubeňour na něj zmateně pohlédl a vzadu se někdo uchechtl.
„Nechte to plavat,“ řekl Richards a vystoupil z kalhot.
Vyndal své bezcenné cennosti a košili, kalhoty a spodky s nátělníkem protlačil otvorem. Někde hodně hluboko vyšlehly hladové jazyky plamenů.
Na opačném konci se otevřely dveře (na opačných koncích byly vždycky nějaké dveře; byli jako krysy v obrovském, poschoďovém bludišti: americkém bludišti, pomyslel si Richards) a několik mužů vtlačilo dovnitř veliké koše na kolečkách, označené S, M, L a XL. Richards si kvůli délce vybral XL a očekával, že na něm kombinéza bude viset jako pytel, padla mu však docela obstojně. Materiál byl jemný a přiléhavý, téměř jako hedvábí, avšak pevnější. Vpředu byl jeden nylonový zip. Všechny byly tmavomodré a na pravé kapsičce na prsou nesly emblém her. Když se do nich oblékla celá skupina, měl Ben Richards pocit, jako kdyby ztratil osobnost.
„Tudy prosím,“ řekl hubeňour a uvedl je do další čekárny. Zářila tam a žvanila nezbytná VéVé. „Budeme vás vyvolávat ve skupinkách po deseti.“
Dveře pod VéVé byly opět označeny nápisem, TUDY, kompletně i se šipkou.
Posadili se. Po chvilce se Richards zvedl, přešel k oknu a vyhlédl ven. Nacházeli se ve větší výšce, stále však pršelo. Ulice byly hladké, černé a mokré. Přemýšlel, co asi dělá Sheila.
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky