Rudyard Kipling
překlad: Alois a Hana Skoumalovi

KNIHY DŽUNGLÍ:
PRVNÍ KNIHA DŽUNGLÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

RIKKI-TIKKI-TAVI

 Do dutiny skryté v kvítí
 na hada on takto volá:
 "Zvu tě k tanci smrti, hola.
 Zvu tě, hade, na zápas.
 (Dej si pozor, Nágu.)
 Zemřít musí jeden z nás.
 (Jen si posluž, Nágu.)
 Rány prší, had se svíjí.
 (Uteč, skryj se, Nágu.)
 Hadí zub se cíle míjí.
 (Běda tobě, Nágu!)
 

 

A teď vám povím, jaký boj svedl Rikki-tikki-tavi sám a sám v koupelně velkého bungalovu v segulíské stanici. Snovač Darzí mu sice pomáhal a krysa Čhačhúndra, co se nikdy neodváží doprostřed a pořád se drží při zdi, mu radila, ale boj svedl Rikki-tikki-tavi sám.

Rikki-tikki-tavi byl mungo, srst a ocásek měl spíše jako kočka, ale hlavu a chování docela jako lasička. Oči a špičku neposedného čumáčku měl růžové, dovedl se poškrábat, kde se mu zachtělo, kterou chtěl pracičkou, přední nebo zadní, uměl naježit ocásek, až byl jako kartáček na láhve, a jak smejčil ve vysoké trávě, vydával válečný pokřik: „Rikk-tikki-tikki-čk!“

Jednou ho vyplavil letní příval z doupěte, kde dosud žil s otcem a matkou, a ať kopal a kvičel sebevíc, nic naplat, proud ho unášel silničním příkopem. Chytil se plujícího chumáče trávy a držel se ho, až ztratil vědomí. Když zas přišel k sobě, ležel celý urousaný na zahradní pěšince a slunce do něho pražilo. Nějaký chlapeček se ozval: „Hele, mrtvý mungo. Pochováme ho.“

„Ba ne,“ řekla maminka, „vezmeme ho domů a osušíme ho. Třeba ani není opravdu mrtvý.“

Vzali ho domů a nějaký dlouhán ho uchopil dvěma prsty a řekl, že mungo není mrtvý, jenom napolo zadušený. Zabalili ho tedy do vaty, zahřáli ho, a on otevřel očka a kýchl.

„Jenom ho nepoplašte,“ řekl dlouhán (byl to Angličan, právě se do bungalovu nastěhoval), „uvidíme, co bude dělat.“

Ale poplašit munga, to není tak lehké, protože mungo je vtělená zvědavost. Všichni mungové se řídí heslem: „Běž se podívat!“ a Rikki-tikki-tavi byl pravý mungo. Prohlédl si vatu a usoudil, že se nejí, pak oběhl stůl, posadil se a uhladil si kožíšek, podrbal se a skočil chlapečkovi na rameno.

„Neboj se, Teddy,“ chlácholil chlapečka tatínek. „Takhle on se seznamuje.“

„Au! Když on mě šimrá pod bradou,“ bránil se Teddy.

Rikki-tikki nakukoval chlapci za krk pod košili, očenichal mu ucho a pak slezl na zem, usadil se a třel si čumáček.

„Panebože,“ zvolala Teddyho maminka, „tohle že je divoké zvíře! Je krotký asi proto, že jsme na něho hodní.“

„Takhle se chovají všichni mungové,“ vysvětloval otec. „Když ho nebude Teddy tahat za ocásek a strkat do klece, bude se celý den volně prohánět. Ale teď mu dejme něco jíst.“

Dali mu tedy kousek syrového masa. Rikki-tikki si moc pochutnal, a když se najedl, sedl si na verandě na sluníčko a načechrával si kožíšek, aby mu proschl. Hned mu bylo líp.

„Tady v domě se toho dá objevit tolik,“ povídal si mungo, „že celá má rodina toho tolik neobjevila, co živa byla. Rozhodně tady zůstanu a všechno proslídím.“

Celý den se potom potuloval po domě. Div se neutopil ve vaně, do inkoustu na psacím stole strčil čumák a pak si ho zas spálil o špičku doutníku, když (...)

(......)