Ivan Klíma

POSLEDNÍ STUPEŇ DŮVĚRNOSTI
recenze
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Motiv zrcadlení, reflexe a pochybností „ilegálního“ milostného vztahu dvou lidí přinesl Ivanu Klímovi světovou proslulost díky románu Láska a smetí (dále jen L&M). Toto téma, rozpracované ovšem v jakousi baladickou epopej, obohacenou o další dimenze, je leitmotivem i jeho díla Poslední stupeň důvěrnosti.

Oproti L&M je ovšem vztah zkomplikován důležitým rozměrem - vírou. Víra v Boha, představující neochvějný smysl našeho konání a zároveň náruč, jež je nám otevřená i v případě, že vše ztratíme či zatratíme, zde má úlohu jakéhosi sporu duše s tělem. Sporu lidské lásky s božími návody a přikázáními. Dilema hledání cesty ven z těchto pavučin, naprostého odevzdání se jednomu z těchto dvou sloupů lásky, pochyby a váhání o víře evangelického faráře Daniela a bezradnost, nejistota a zoufalé hledání osudové lásky architektky Barbory a snaha o navázání nejdůvěrnější mezilidské komunikace jsou hlavními filosofickými pilíři díla.
Podobně jako v L&M jsou hlavními hrdiny dva intelektuálové - v L&M to byli spisovatel a sochařka, zde farář a architektka. Ovšem právě v postavě faráře je zosobněn elementární rozdíl mezi oběma díly - Daniel je také váhajícím a chybujícím otcem rodiny, ale navíc je služebníkem božím - a právě tento řád jej svazuje jaksi navíc. Závěrečný obraz, kdy farář víru ztrácí a Bára ji nachází, je ovšem jasným vítězstvím jejich vzájemné lásky - ať už Boha mají či jej opouštějí, vede je k tomu především jejich cit, jehož potenciál se s postupující dobou nevyčerpal, ale získával naopak další výrazové formy.
Toto vzplanutí k fatální ženě, stejně jako v L&M, zkoumá Klíma velmi detailně z několika hledisek: náboženského, společenského, rodinného, milostného a zčásti i obecně filosofického. Tento „výzkum“ se mu daří bez jakýchkoliv nadbytečných frází pregnantně stylisticky vyjádřit a ústy hrdinů dochází k prastarému omnia vincit amor. Tento vývod je mírně diskutabilní, jeho ztvárnění je však dostatečně sugestivní a uvěřitelné, ale téměř v ničem klišovité. Jakousi šmouhou či matným stínem románu jsou reálie, v nichž se hrdinové pohybují a jejichž časovost je místy velmi expresivní, a na rozdíl od L&M, kde jsou upozaděny, zde významně ovlivňují jejich jednání (Daniel zdědí dům v restituci, jeho otec je na seznamu konfidentů STB, řeší se tu bosenský konflikt). Tento žurnalistický přístup spolu s až přehnaně častým výskytem smrti v rodinách hrdinů považuji za jediná negativa tohoto díla.
Zásadní filosofická myšlenka románu - strach a konfrontace hrdinů s blíže neurčitelnou a nepojmenovatelnou existenciální nicotou a beznadějí - je zpracována velmi poctivě s takřka sisyfovskou snahou dobrat se nadčasového moudra. A za zlomový považuji fakt, že otázky klímovských hrdinů snad poprvé nezůstaly nezodpovězeny.

Václav Koblenc, 15.2.1999