<<< Literární doupě
Literární doupě

Jiří Kulhánek

CESTA KRVE II – CYNIK

náhodně vybraná ukázka

[Toto dílo je chráněné a proto není možné jej zveřejnit celé, jelikož by to odporovalo platnému autorskému zákonu ČR. V této knize můžete listovat pouze v rozmezí 2 stran.]

 

Tajemství krve II. - Syrový Vít
 
 
cena původní: 220 Kč
cena: 165 Kč
Tajemství krve II. - Syrový Vít
Vyhlídka na věčnost - Kulhánek Jiří
 
 
cena původní: 389 Kč
cena: 330 Kč
Vyhlídka na věčnost - Kulhánek Jiří
Vyhlídka na věčnost - Kulhánek Jiří
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 187 Kč
Vyhlídka na věčnost - Kulhánek Jiří

 

   1   >

 

 

PROLOG

Je to zvláštní, zúčastnit se konce civilizace a přežít ho. Jeden den pracujete jako pomocný redaktor v Zelených listech, druhý odjedete na dovolenou a třetí zjistíte, že lidstvo mimo vás zmizelo.

Tedy až na výjimky.

Tyto výjimky se změnily v něco velmi podobného zombiím, které se vás pokoušejí zabít a sníst. Co víc, na nebi se objevily stroje, které dokáží věci, jaké žádné pozemské stroje nikdy nedokázaly.

Za koncem světa bych čekal cokoli. Vojáky, teroristy, průmyslovou katastrofu, opravdu cokoli... Ale nikdy ne útok mimozemšťanů. Zní to přesně tak špatně, jak to vypadá napsané. Smiřuje se s tím ještě hůř.

„Lidé“, kteří zbyli (říkám jim mrtváci a s lidmi nemají společného, pranic), mne donutili radikálně změnit některé názory. Například na zbraně. S mrtváky se dá komunikovat výhradně olovem.

S těmi, kterým v duchu říkám Cizinci, také. Jejich stroje jsou ale mnohem odolnější než těla mrtváků, proto jsem zprovoznil takřka nezničitelné válečné supervozidlo, které mi umožňuje relativně bezpečný pohyb.

Vlastně ne mi ale nám.

Nesmím zapomenout na Jonáše. Dlouho jsem se domníval, že to je jediný opravdový člověk, který mimo mne zůstal. Je mu devět let a při Tom mu zbělely vlasy a oněměl.

Nesmím zapomenout ani na Toho druhého. Nevím přesně kdo to je, ale žije v mé hlavě a do všeho mluví.

Nesmím zapomenout ani na počítač saladinu.

Dřív – před Tím – jsem býval samotář, a svoboda a nezávislost jedince (hlavně mne) mi byly nade vše. Teď, kdy mi z minulého života zbyly jen sebevražedné sklony a hrůza z pavouků, mám ze samoty strach.

Zmiňuji se o tom, protože se nám po různých peripetiích podařilo překonat Evropu a část Afriky, kde jsme narazili na další lidi jako jsem já a Jonáš. Po společném boji, kdy mé vozidlo zlikvidovalo létající bytost, dříve člověka, nyní (tak zvaného) upíra, jsme s Jonášem byli přijati do jejich nevelkého klanu. To se stalo dnes před setměním.

Nedovedu popsat své pocity, když jsem spolu s ostatními usínal v dlouhém prostorném stanu zvaném Náš dům. Snad jen, že bych nikdy před Tím nevěřil, že někdy budu mít radost z toho, že někam patřím. Že k někomu patřím.

Že nejsem sám.

 

 

 

   1   >

 

 

 

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle

TOPlist