Milan Kundera

SMĚŠNÉ LÁSKY
recenze, ukázky
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Ukázky z knihy:

 

Knížkou Směšné lásky vstoupil roku 1963 Milan Kundera, dosud známý jako básník, dramatik a esejista, do české prózy. Vydání té útlé prvotiny s podtitulem "Tři melancholické anekdoty" bylo doprovozeno malým interviev, ve kterém autor na otázku, co ho to napadlo psát povídky, odpovídá:

"Psal jsem je v době, kdy jsem pracoval na hře Majitelé klíčů. Téma to bylo až příliš vážné a práce pracná .... Měl jsem touhu tomu všemu unikat, cítit se volný a bavit se. A tak vznikly tyhle povídky, které jsem měl o to raději, oč víc byly s to upevnit ve mně ducha nevážnosti. Domníval jsem se, že jsou to především rozmarné povídky, ale někteří čtenáři to popírali. A tak jsem v podtitulu dal výraz své původní iluzi i jejich dojmu: jsou to anekdoty, ale snad melancholické."

A na poznámku, že vedle většiny současné mladé prózy působí jeho povídky až nemoderně, Milan Kundera opáčí:

"Pokud ovšem pro vás modernost znamená: popis všednodenních situací, kuse konstatující věty, žádní zápletka, žádný děj, záplava vnitřního monologu, všední přesně odposlouchaný dialog se skutečným či domnělým podtextem. Avšak tyto způsoby jsou příznačné pouze pro určitý proud moderní prózy. Myslím, že dobrý smysl a význam tohoto způsobu psaní chápu, ale osobně je mi cizí. Abych vám naznačil svou orientaci. Nemohl jsem se nikdy přinutit číst Zolu, ale miluju jeho protinožce: Anatola France. Ctím upřímně moderní americkou prózu, ale Thomas Mann a třeba i Robert Musil jsou mi bližší ... Prostě: přesnost úvahy mne strhuje více, než přesnost pozorování; mám rád v literatuře neskrývaný intelekt, ať už se projevuje reflexí, analízou, ironií či hravostí kombinace."

Svému krédu zůstal Milan Kundera věrný i ve Druhém sešitě směšných lásek (1965) a v sešitě třetím (1968). Nyní se autor kriticky podíval na uzavřený cyklus, dvě povídky vypustil a celek nově uspořádal. Pod starým názvem tedy vychází nová kniha, detinitivní soubor Kunderových melancholických anekdot o lásce a o dnešním světě.