Jack London

TULÁK PO HVĚZDÁCH
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

7

To tedy byla má nesnáz: věděl jsem, že v mém nitru je Golkonda, zlatý důl vzpomínek na jiné životy, a přece jsem nedokázal víc než poletovat mezi těmito vzpomínkami jako šílenec. Měl jsem svou Golkondu, ale nemohl jsem z ní těžit.

Pamatoval jsem se na případ Mojžíše Staintona, duchovního, který byl posedlý osobností svatého Hyppolyta, Plotina a Athenodora, a na případ Erasmova přítele, který se jmenoval Grocyn. A když jsem vzal v úvahu pokusy plukovníka de Rochas, o kterých jsem četl jako začátečník za dřívějších časů, kdy jsem míval víc jiné práce, byl jsem přesvědčený, že Mojžíš Stainton byl ve svých dřívějších životech každou z oněch osobností, kterými býval občas posedlý. Ony byly vlastně on, byly to články v řetězu opětovných příchodů na tento svět.

Ale ještě víc jsem se obíral pokusy plukovníka de Rochas. Tvrdil, že prostřednictvím vhodných hypnotických subjektů pronikl zpátky časem až do dob jejich předků. Tak je tomu v případě Josefíny, který popisuje. Bylo jí osmnáct a žila ve Voironu v departmentu Isére. Plukovník de Rochas ji v hypnóze poslal na dobrodružnou cestu zpátky, dobou jejího dospívání, dívčích let, dětství, kojeneckého věku a tiché temnoty v lůně matky a ještě dál, tichem a temnotou času, kdy Josefína nebyla ještě na světě, do světla a života předchozího žití, kdy byla drsný, podezřívavý a zahořklý stařec, který se jmenoval Jean-Claude Bourdon, svého času sloužil u sedmého dělostřeleckého pluku v Besangonu a zemřel ve věku sedmdesáti let, když byl předtím dlouho upoután na lůžko. Ano, a což plukovník de Rochas nezhypnotizoval i tento stín Jean-Claude Bourdona, takže se vydal na dobrodružnou cestu zpátky časem, dětstvím, narozením a temnotou nenarozených, až zase našel světlo a život v dobách, kdy byl zlou stařenou, Filoménou Carteronovou?

Ať jsem se však se svým kousíčkem slámy ve světle, prosakujícím do cely, snažil sebevíc, k takové úplnosti dřívějších osobností se mi nepodařilo dospět. Po nezdaru svých pokusů jsem nabyl přesvědčení, že vzpomínky na své dřívější já bych mohl vzkřísit jasně a souvisle jen smrtí.

Mocně se však ve mně vzdouval příliv života. Já, Darrell Standing, jsem tak rozhodně odmítal zemřít, že jsem nepřipustil, aby mě správce Atherton s kapitánem Jamiem zabili. Byl jsem stále tak puzen k životu, že si někdy myslím, že jen proto jsem zde a jím a spím a přemýšlím a píšu toto vyprávění o svých různých já, a čekám na neodvratnou oprátku, která ukončí jedno jepicí údobí mé dlouze zřetězené existence.

A pak přišla smrt zaživa. Naučil jsem se tomu kousku. Naučil jsem se mu od Eda Morrella, jak uvidíte. Začalo to se správcem Athertonem a kapitánem Jamiem. Podle všeho se jich znovu zmocnila panika při pomyšlení na dynamit, o kterém si mysleli, že je někde ukryt. Přišli do mé tmavé cely a řekli mi rovnou, že mě dají do svěrací kazajky a nechají mě v ní, dokud neumřu, jestliže se nepřiznám, kde je dynamit schován. A ujistili mě, že to udělají úředně, aniž to nějak ublíží jejich (...)

(......)